Druhým dnem mi běží výpovědní lhůta, takže se ke všemu stavím dost vlažně a těším se do Tater. V mém bytečku se mi na rozloučenou začíná všechno rozpadat. U dřezové baterie jsem ulomila sprchovací hlavici a obstříkávala pravidelně okolí, protože trocha citu v rukou mi chybí. Zateklo i do přehrávače a začal vydávat chrchlavé zvuky, tak už je delší dobu unplugged… Při návštěvě Tomíka a Zuzy se rozhodla sprchovací hadice ukázat, co v ní je a tak je pokaždé osprchováno i všechno kolem.
Jít s pravdou ven před Františkem a podat výpověď mě stálo hodně odhodlání, ale vedoucí odboru („Řimbaba“) byla chorá, takže zatím se žádné vyčítání nekonalo, všichni se na mě usmívali, chápavě pokyvovali a na důvody se nikdo neptal… Snad je tu moc nezkazím, protože jsem poté otevřela letitého Berentzena a popolední pracovní nasazení tak bylo u všech na bodě nula.
Tatry prošlápnu ve svých nových (třikrát sláva) pohorkách, které jsem koupila v Rockpointu, kde jsme byly s Evou kdysi na kontrolu a ona jim dala pokutu, ale dle mého názoru mám nezapamatovatelný obličej, protože na dámské byla akce minus tisíc a pána jsem ani moc nemusela přemlouvat, ať zlevní ještě 10%. Pořád jsem tam šmajdala v Meindlech a dumala a dumala, až jsem zkusila Garmonty, kde si má obrnoha užívala dosud netušeného prostoru a ještě jsem utíkala domů se kouknout na net, neboť první idea byla zkusit a koupit na netu, ale cena v obchodě byla much better.
Práce našich odpadářek je až nebezpečná, což jsme si uvědomili poté, když Katce volali z jedné firmy, ať nechodí kontrolovat jednu černou skládku, jestli ji uklidili, neboť se tam našla mrtvola v koberci. Byly jsme z toho docela v šoku. Holky často samy procházejí odlehlá místa a mapují černé skládky. František si hrál na machra, že kdyby našel mrtvolu, tak by prostě vyzval k úklidu, ale určitě by měl taky nahnáno. Pak jsme důkladně zkoumaly naše na místě pořízené fotky, jestli tam někde netrčí koberec...
1 komentář:
A co Krkonose?
Okomentovat