Vikend + po a ut

V sobotu mela Carol off, takze v housekeepingu zase vladla anarchie. Nastesti si me vzala k sobe Celina a zakazala mi priblizovat se k laundry, ze ja toho mam dost, at si poradi sami. Obe se s Jagodou cely den tahly, ze byly znavene, uz je toho na ne moc. Tolik sprostych polskych slov jsem jeste neslysela. Holky nejak nezvladaly laudry, ale ja se tam nesmela niceho dotknout, ze to neni muj problem. V patek vecer nam Matus zahral Debussyho. Je to ten slovensky operni pevec, umelec a pravnik. Milostive nam zahral trochu kakofonie a ja jsem mu to pak musela zhodnotit. V sobotu vecer meli deti muzikal pro rodice, ale my jsme se tam proplizili. Bylo to o rockove hvezde, ktera narukovala do armady, bylo to amaterske, ale bylo to jako situovano do naseho kempu a holky docela valely, jakoby se clovek dival na West side story, ale jinak vypadava mikrofon a kluci zapominali text. Je tu jedna pani, co prezila sedm koncentracnich a pracovnich taboru. Neskutecne. Jeji story by vydalo na knihu. Byla mimo jine v Osvetimi, pracovala ve Wieliczce a kdyz ji meli dva dny pred koncem valky spalit, tak vybombardovali pece. Mesic si dokazala schovavat lzicku cukru. Prezila pochod smrti, kdy zemrelo 10 000 lidi. Ma 83, ale vypada na 60. Ja potom cynicky poznamenala, ze pani mela za cely zivot kupu stesti, ale nakonec skoncila v Kinder Ringu... Samozrejme ze ne pred ni. Je tu hodne takovych stariku, ale nekdy se s nima tezko vychazi. Nekteri nas maji spis za sluzky, nez za uklizecky.
Dalsi den jsme jeli do New Paltzu, konecne. Vyzvedli jsme nejake stariky na letisti, kteri se tak tesili na pobyt v nasem kempu. Blahovi.
Mestecko jako by ani nebylo v Americe. Jedna ulice plna antikvariatu, jidelen a kavaren se zdravymi pozivatinami a obchody hlasajici fair trade. Druha plna starych domu po prvnich osadnicich - Hugenotech z Francie. Na hrbitove se mi jeden pan sveril, ze je to tu neskutecne, jako by to byl sen. My jsme z toho tak odvareni nebyli, ale pro Amika je to asi velka vec. V mistnim informacnim centru jsme se nestacili ani porozhlednout, nebot nas mistni pracovnik pan profesor na zdejsi univerzite odchytl a nemohl pochopit, jak jsme se tam dostali az z "Czechoslovakie". Mel trochu problem nam rozumet, nebyl moc empaticky, protoze napr. na dotaz, kde mame auto, nerozumel slovu van. Ale tak si vyber, Anglicane rikaji [van], Amici [ven] a ani mezi sebou se kolikrat nepochopi. Jinak jsme zasedli v mistnim Starbucks a potloukali se po mistni univerzite a okoli a konecne jsme si s Vaskem popovidali. Byli jsme z toho vice unaveni nez z prace v kempu a jeste nas cekala skoro hodinova cesta zpatky s ridickou Carol, ktera nezavre pusu. Sama nebyla ani na Niagarach, ale vsechno je pro ni krasne a dokonale a nejhezci je cesta do kostela a do prace. Rozohnovala se, jak Zide trpeli a sami nam delaji tohle. Co ma na to clovek rict. Srovnavat koncentrak a detsky tabor. Pak ze co clovek cini jinym, to se mu vrati. Jsem ji oponovala, ze na to neverim, ale radsi se clovek drzi zpatky, aby ho jeste nekam vzala. Protoze klidne muze rict ne, kdyz se vozime jen dva na docela velke vzdalenosti.
Vecer jsem si dala jeste trochu avangardy. Pro starousky a pro staff pripravil zahradnik Bill a kitchen Matus koncert. Matus nam predvedl sve klasicke umeni a Bill s culiky, kytarou a velmi rozlozitou kamaradkou doprovazejici ho na bubinek nam prednesl sve vlastni poemy a svou dalsi tvorbu, kdy jeho vyraz se zmenil na pekelny a ja si chytla jen slova typu - Thank you mum for having me, that you have saved the pregnancy. Cekala jsem, az starici zacnou nad hlavou mavat holemi do rytmu. Sefove prchli a jedna pani si provokativne zacpavala usi. Ale ja jsem zasla, ze i v tehle tupe Americe se najde trocha originality a invence. A pocitila jsem mirne souzneni s temi vsemi v sale, kterym trpi usi, ale kteri jsou vsichni na stejne lodi a podobne akce by mely byt casteji. Asi tak si to clovek predstavoval. Ze tu budeme drzet vice pospolu. Sice Matus pak za nami priletel, ze jak se nam to libilo a strasne dekoval, ze jsme dosli, ale jinak je to naladovnik a extra protivka nekdy. Pani gerontova organizotorka nas pozvala na jejich dalsi akce, jako jsou treba lidove tance, i kdyz si to neumim dost predstavit, asi tanecky s choditky.
Druhy den jsem se ptala Carol, jak se ji to libilo a ona se primo prekvapive rozneznila, ze Matus je dokonaly handsom mlady muz, ktery zvlada prava i operu, a kdyz jsem ji rekla, ze taky komponuje a ted cvici nejakou skladbu ze 17. stoleti, tak mi zacala vyjmenovavat tehdejsi autory a ja se vubec nechytala. Ale ze pry ona taky zpiva operu, a ze by si Matuse rada nekdy poslechla zpivat. Alzbeta se pak na me nastvala, ze ji lezu nekam, ze jsme si povidaly jak nejake velke kamaradky, ale myslim, ze na mem miste by s ni nemlcela.
Vsak jsem si to dneska, to jest v utery, pekne vypapala. Rano jsem neprozretelne prisvedcila, ze je Annie [domek na malovani, tanecky atd] uklizeny, ale myslela jsem jen zachodky, protoze se holt rano nerozctvrtim, abych vsechno stihla a vubec to nemame v rannim popisu prace. Ale za dve hodiny priletela a zacala mi prskat do tvare, ze je to tam fakt hnusne, a at to okamzite jdeme udelat. Spolupracovnice Gosia jen tupe zirala [neumi anglicky] a vyptavala se, kam mame jit, co je to Annie [po 2 mesicich] a Carol to rozohnilo jeste vice. Tak jsem bohuzel na Gosiu za rohem jecela, jeste ze nerozumi ceksy ani anglicky. V Annie posedavala duchodci a jen pani se rtenkou pres pul tvare a parukou se mnou jemne promlouvala, ze tady chteji tancovat a ze jim to smeti trochu vadi. Ostatni me perovali a nohou nam stitive ukazovali, kde mame jeste smeti. Pomlouvali nas a az jsem zacala reagovat, tak zacali septat. Asi ani nepredpokladali, ze ta chaska z vychodu by jim rozumela. Carol si nechala situaci vysvetlit az co se trochu uklidnila, ale jinak jecela na kazdeho, koho potkala. Opravdu je mile mit nadrizeneho extra pitomeho. Celina si to jako vzdy vzala k srdci a malem se nerozplakala, jak nam nekdo krivdi, ale dokonce nas proti ni popuzela, ze mame zajit za staff chefem, ze je Carol proste na hlavu. To je totiz porad dokola. Carol rada predava zodpovednost niz, protoze je sama neschopna a jen vnasi vsude zmatek. Na konci smeny zazvonil asi dvakrat telefon, nez jsem k nemu priskocila, tedy nez vsichni dali najevo, ze do toho nejdou a ona odnekud priletela a vytrhla mi sluchatko z ruky, i kdyz jsem prave s nekym rozmlouvala, a pak nam nadavala, ze nikdo nezvedame telefon atd. atd. Proste si smsla na vsem. Pak jsme si udelali s Celinou party v reditelove dome, kde jsme na ni sborove nadavali, pili z kapajich papirovych kelimku, kdy Jagoda nadavala, ze Zidi nemaji ani poradne kelimky a ujistovala jsem Celinu, ze ze zacatku jsem z ni mela strach, ale ted je to v pohode a rada s ni pracuju. Mela jsem si naddelat jeste hodinu navic, ale ona mi to zakazala, ze uz jsem se napracovala dost, ze jestli me uvidi v pradelne, tak uvidim. Tak jsme se sli koupat do toho naseho bazenu, kde teplota vody rovna se teplote kavy, aby si deti nestezovaly....
Vezte, ze sve vypisky pisu v mirnem stresu. Bud to tady nefunguje, nebo nemam cas, nebo do me nekdo porad huci, nebo jsem porad jak na trni, ze jeste neco musim.
Ale uz je to clovek dost otupeny, takze ani moc nevnima vytky nebo lidi kolem a uz me davno presla snaha o dokonalost. Clovek uz necisti ciste plochy. Snazi se jen zbavit toho, co je videt, nebo zapacha a nekteri ani to, protoze podle nich je to zbytecna prace, kdyz to nekdo vzapeti zase zaspini.
Nikomu sice nepisu maily, mam problem stihnout i tohle, ale vetsina z vas me tedy zklamala. Na to, ze uz bude srpen a poslali jste mi jeden mail z dvema vetama.... Stydte se. Tak na me myslite. Nebo nestaci na me jen myslet, ale taky napsat treba ctyri radky.... jak jde zivot a svet okolo....

Fotkovy mismas

Lifeguard Jani

Annie a Jewish culture center

"Performing Arts Center" z jezera

Vasink a jeho nove botky

Bunk inside

Tak si vazi nami vypraneho pradla

Gala a Vika [Ukrajinky] na bunkach

Sousedovic koupelna, nase je o chlup lepsi

Polotovarova kuchyne

Pravi Americane

Improvizovane plastenky - Alzbeta a Zuza

Jani a Vasink na bowlingu

Vsedni dny

Tak bych vam rada predstavila vozovy park nasi laundry a me zkusenosti. Mame tedy vam znameho carta, mensi van, vetsi van a nejvetsi van. Sbiram zkusenosti ze vsech sfer. Dokonce jsem i ridila ten velky van pro asi 16 osob. Startuje se sroubovakem, nema zpetna zrcatka, ale to mne ani tak nevadi. Spis je horsi se s nim nekde vytocit. Jednou u dinnig roomu stalo auto a ja zacala pozde tocit volantem. Dupla jsem na brzdu a na Zuzku vzadu [nejsou tam sedadla] spadl kus plechu. Ale prezila to docela bez uhony. Pedaly jsou nejak citlivejsi. A clovek vubec nevidi dopredu.

Jinak se mi dari celkem dobre. Jak se na zdejsi pomery darit da. Dokonce mam obdivovatele. Zidovskeho obra z New Jersey. Ten reziser muzikalu. Nekdy se mi nedari pred nim schovat, nebo strcit hlavu hluboko do talire... Kdyz jsem pracovala do 12 do noci, tak jsem mu to neprozretelne sdelila. Holt neumim lhat... Mela jsem toho ten den extra hodne a jeste jsem trnula, ze dorazi. Ostatni na me vyslovene kaslali. Bohuzel presne ve 12 se zjevil, ja zborcena potem upracovana jsem rychle premyslela, jak z toho ven. Vlitla jsem do nejblizsiho bunku, ze se bojim Sama. Coz jim znelo, jako ze se bojim sama. Tak se jen smali. Zachranil me jeden Polak, ze pojede se mnou zavezt do Mapels carta. S nim jsem se nebala, jen jsme se museli plizit campem, aby nas nekde nepotkal. Mluvil totiz trochu z cesty. Vratila jsem za do toho bunku [kde to mimochodem vypada jak v obyvaku, tolik toho uz nakradli] a nejak tam zapadla na dalsi dve hodiny. Pila se vodka a vino a ja musela za par hodin vstavat. Ani jsem nezastihla Vaska. Zpatky jsem sla s jednim australskym securitakem a vtrhla Honzovi do koupelny, kde jsem se pet minut jen tak smala.

Rano bylo trochu krutejsi, ale aspon si pochvalovali, ze nejsem moc aktivni a nehonim je. Probrala me starost o jednu Polku, ktera neprisla do prace a zvracela. V kuchyni jedna holka stresovala, ze ji za to vyhodi, ze se to nesmi nikomu rict, ale kazdy si muze vzit sick day a ji bylo opravdu spatne a nebylo to z premiry alkoholickych napoju. Jedna Ruska ji vzala do Infirmary [nase mala nemocnice], kde si ale nase anglictiny neznala Gosia vzala jen u okenka kartotecni list a vratila se z nim zmatena zpet. Asi doufala, ze ji ten papir vyleci... Carol uz to nevydrzela a zavezla ji zpet.

Co se tyce ziskavani veci, tak se tady lide po delsim pobytu nezastavi pred nicim. Poberou, co se da. Ji jidlo detem z bunku, kradou veci ze vsech skladu. Jesteze si nekradou veci navzajem. Kdyz uklizim rediteli kempu dum, tak to tam probiraji ty kupy sladkosti a expertky stare Polky si to cpou do kyblu a zakryvaji hadry.

Hidden Lake a Baloon Festival

Firework

Odtud jsme pozorovali ohnostroj

My a parez v parku a balony siroko daleko nikde

Jani pry ma v oblibe fotit mraky

Silnicni most a Vasink

Zeleznicni most pres reku Hudson

Zleva: Zuzka, Marta, Gabi, Alzbeta, Vasink na uzasnem balonovem festivalu

Vasink a skalka

Tri Gracie tamtez

Hidden Lake

Po tydnu

Oznamuju, ze jsem v poradku, ze trochu delsi pauza zde byla zpusobena mym pracovnim zapalem, spatnymi sluzbami a nedostupnosti netu. Pak take prijmete na vedomi, ze pisu jen takove zajimavosti a postrehy a netrpim nejak extra, jak se vam z vasi domoviny muze zdat. Tenhle tyden byl docela v pohode. Mela jsem hodne odpolednich smen a take extra hours, takze jsem byla skoro porad v praci a nemusela se doprosovat nejakeho sportovniho nacini. Byli jsme take na bowlingu a v Poughkeepsie.
Takze tolik na uvod. Hlavnim sdelenim bylo, ze si nemusite delat tezkou hlavu, ze bych na tom byla hodne spatne. Clovek uvykne vsemu.
Mela jsem jen dva strety se svymi nadrizenymi. Polska Celina mi sahodlouze svym jecivym hlasem vycitala, ze delam vsechno strasne rychle a Carol se ji ptala, proc vsichni nemohou pracovat jako ja. Ze tim skodim ostatnim. Zuzka se k ni pridala, ze jsem splasena, takze jsem ji podekovala, ze se me zastava. Zuzka sama je totez v blede modrem... I Celina ma styl szybko szybko, a pak si jde lehnout do prazdneho pokoje. Ja uznavam, ze se nesinu jak snek, ale kdyz pracuju sama s Carol, tak se proste musim otacet, abych vsechno stihla. A ze si vzdycky najdu najdu nejakou praci, protoze pri postavani se cas strasne sine a taky jsem trochu zodpovednejsi. Sami mi rano nakladaji extra, protoze vi, ze to stihnu. I kdyz jejich soucasne pozadavky, ze mam rano uklidit koupelny v jidelne, Mini social, kantyne, baru a v Annie a zaroven prat, takze se musim v urcitych intervalech vracet, abych prendala pradlo z pracky do susicky atd., jsou trochu prehnane a uz jsem na to rezignovala a spise neco nekomu zadam, nebo si na to vyclenim cas po snidani. Uznavam, ze mam nekdy pracovni zachvaty, ale nikoho s tim extra neobtezuju, jen kdyz proste neco stoji a ostatni taky postavaji, tak nemam zabrany neco nekomu rict. Takze me pak posilaji nekoho rovnat, ha. I kdyz Celina mi na jednu stranu pora vycita, ze delam rychle, tak na druhe strane mi rekla, ze kdyz ja reknu, ze je neco dokonale, tak to tak opravdu je. Ze kdyz ma byt podle me neco perfektni, tak to budu delat tak dlouho, az to bude.
S Carol jsem tento tyden mela vcelku pozitivni strety. Pta se me radoby tajne, jestli chci zustat v pradelne, koho chci k sobe k ruce. Ale nekdy rada vypadnu uklizet ven. V pradelne je hluk a jednotvarna prace. A zacala si se mnou povidat. Ci si spis stezovat. Na spolupracovnice, system, kooperaci, Ameriku... Ceka na me navrhy na zlepseni. Ja treba v klidu reknu, ze se mi neco nelibi, ale nemuze cekat, ze s ni budu pomlouvat holky. Porad me presvedcuje, ze tohle neni prava Amerika. Jedeme spolu v cartu a ona zacne pomlouvat camperky, ze vsechny vypadaji jedna jako druha, ze conselori se jen flakaji a se svou zodpovednosti si nedelaji tezkou hlavu atd. Sama zduraznuje, ze ona ma tri tituly, ale nekteri vubec nevypadaji, ze studuji VS. Uznavam, ze na nektere tupejsi se musi dohlizet, a ze i ja pak z nich mam mensi nervove zachvaty, ale zase nejsem placena za to, abych poslouchala jeji pomlouvani.
Taky uz jsem se vztekla na nektere, ze tady nejsem od toho abych zodpovidala jejich dotazy. Nemam zodpovednost za pradelnu a nebudu jim prece rikat, jak maji resit problemy, nebo jak se vubec pere. Snazim se, aby za me pritomnosti vsechno klapalo, ale to snad ma byt vse. Neberu to extra vazne, ale jsem zodpovedna. Vsak me znate. To je vec, ze jo, rozepisovat se o takovych prkotinach, ktere asi pro dalsi zivot moc urcujici nejsou. Ale tady jsou to hlavni stredobody.
Ve ctvrtek jsme jeli jako staff na bowling. Mela jsem do 9, tak jsem prisla do prace driv, abych mohla odejit, ale holka, co mela do 12, cely tyden brecela, ze prijde o colu a pizzu, a ze chce za to extra money. Carol ji to nechtela dovolit, ale nakonec odesla stejne jako ja. Jeli jsme vanama a meli jsme zadara dve hry a colu, zmzliny a m&m's. Ja jsem jen vylepsovala svuj styl bez nadeje na nejaky vyrazny uspech, ale Vasek valel. Nakonec jsme si tam udelali i tanecni parket a s Matusem jsem trenovala polku a chachu. Matus je muj slovensky kamarad, s kterym vedeme vazne debaty u jidla a snazim se skrze neho zlepsit kooperaci mezi kuchyni a housekeepingem. Studuje prava a operni zpev na konzervatori. Ale vypada uplne normalne....
V patek jsem mela extra "extra hours". Dohromady jsem pracovala 14 hodin. Docela to slo, i kdyz na konci me uz bolely rucky, ale kdybych na to nemela chut, tak bych do toho nesla. Ale kdyz to Carol cloveku nabidne, tak se tezko odmita, ale za 8 hodin extra dostaneme asi 35 dolacu, takze nic tak extra. Pak mi to Vasek vycital, proc se tak honim, ze to za to nestoji. A v sobotu mi to uz rovnou zakazal, ze radsi pojedeme do Pougkeepsie na balonovy festival, o kterem ridicka Carol rikala, ze bude uzasny a lot of fun, ale byla daleko od pravdy. Byl to balonovy festival bez balonu... Spise panoptikum tlustych a nevzhlednych lidi. Houfy tlustych cernochu, na ktere se tady bohuzel clovek diva, jako u nas na obcany snedsi pleti...
Alzbeta se Zuzkou tam pobyvali uz od druhe hodiny odpoledni, my jsme tam pretrpeli jen od pate do devate, kdy byl ohnostroj. Svetla chvilka vecera, kdy jsme lezeli na trave a hned nad nasimi hlavami to bouchalo, az se clovek obaval, ze mu to spadne na hlavu a do toho hrali same vlastenecke pisne. Born in the USA bylo to neslabsi. Mesto kolem vypadalo na spadnuti, i kdyz je to hlavni mesto Hudson valley. Kdyz nas Carol vezla zpatky, tak nam jen ukazovala poulicni gangy a drogove dealery. Ze se jejiho syna snazili zabit. Je to takova monologova ridicka. Pak nam jeste povidala story o svem manzelstvi v Libanonu a naslednem uniku se synem od kruteho manzela. Spis si to nekde precetla. Neco jako Bez dcerky neodejdu. A nejaky rypal se zepta, kde byly balony? Prozaicka odpoved... velky vitr vyse. My jsme vtipkovali, ze to byl nejaky nacvik.
Pri psani tohohle se se mnou zacal bavit specialista, ktery s kids nacvicuje muzikal. Vypada jak pravy Amik, kteremu se pusa nezastavi, ale mluvi silene rychle a porad vtipkuje, takze se clovek spatne orientuje. Kdyz fakt neco nechapu, tak ho pozadam, at mi to zazpiva. Ma teprv 19. Vsichni Amici jsou takovi mladi. Decka se staraji o decka.
Na svuj day off jsem si zvolila odpocinkovy program. Nozky a rucky si uz opravdu musely odpocinout. Spali jsme az do jedne odpoledne, jen jsme se sli nasnidat. Honza tak v 10 prekvapene vesel, ze spime, ale v okamziku to zalomil taky. Pak jsme jen pilovali pingpong, posedeli na netu a zkoumali rodice na Visiting day. Chytla jsem totiz extra vyhodny volny den. Ze dne, kdy meli dojet rodice navstivit deti, mela Carol hruzu uz od zacatku. Ze tu bude pobyvat 2000 lidi a vsechno musi klapat. Nakonec to pry bylo v poho. Jen skoda, ze nikdo nenatocil ten utok rodicu. Pry prijeli na par hodin s auty vrchovate nalozenymi jidlem, stali ve fronte uz od brzkeho rana, po signalu vsichni vylozili stoly, zidlicky a voziky s jidlem na koleckach a utikali k bunks. Byl to uplny nalet. Pak obsadili vsechny volne plochy jak kobylky a cpali. To uz jsme pochopili, ze to je hlavni zabava. Jak na tom balonovem festivalu. Proste lide po praci vezmou zidlicky a jidlo a sednou si do parku. Cela zabava. Si umite predstavit, jak vypadaji....
Takze uz se nam to krati. Sice tu chceme zustat az do 25.8., ale deti odjizdeji uz za tri tydny. Nemejte o me strach, ze tu stradam. Vyvracim domnenky, ze jsem hubena jak lunt. Vypadam uplne normalne, jim normalne to jejich nenormalni jidlo, jen nekdy rezignuju na obed, protoze se nacpu na snidani, a pak na testoviny fakt nemam chut.
Jeste jsme objevili Hidden Lake. Kousek od kempu je jezero. Neni nijak oddelene, vypada jak zatopeny lom. Je takove podlouhle. Pry se tam par lidi utopilo. Ale byl to zachvev nasi prirody. Vsechno takove neprostupne, zalezle. Udelali jsme si takovou prochazku kolem a vysli na ceste docela daleko od kempu.
Tak zatim. A kdyz nepisu, tak se nic nedeje, proste jen nestiham. A jsou tu vsude skunci. Lide se jich boji, ale ja si myslim, ze se oni boji vice nas. A jeste jedno zviratko. Neco mezi jezevcem a myvalem.
A ptala jsem se Carol, jestli si mysli, ze nase 2.5 dolaru na hodinu je ilegalni. Ona rekla nejprve ze ano, ale po kratkem zamysleni, ze spise mame byt radi. Jidlo 3x denne a ubytovani. Ze prumer na hodinu byva 10. A ze sekuritaci lzou, kdyz tvrdi, ze maji 140 za den. Konec ekonomickeho okenka.

Take trocha romantiky

Voda...

Clouds [stejne se jmenuji nase bunky....]

Vasink a new bench for guests

No comment

Wow!

Jani a sunset

Labute a hnuj

Obrazova dokumentace

Cesko-polske posezeni, uredni rec - anglictina

Honzova oslava 25 let [sklenicky jsou plastove skladaci]

Vasek a jeho souputnici

Vaskovo pusobiste

Mlha nad jezerem

Mismas

Tak je tu zas Janicka, ktere Polaci zacali uz rikat ladne Janocka.

Sama sobe se divim, jak muzu jiz MESIC fungovat v tak uzavrene spolecnosti. Ano, bude to jiz mesic, co jsme vycestovali z nasi krasne medem a srdim oplyvajici zeme. Ano, ja osamely vlk sedavam s ostatnimi, navazuji pratelske vztahy a snazim se vychazet se vsemi. Jasne, ze jsou lide, kteri chodivaji do posilovny, do noci popijeji a delaji spolecny bugr a Jani uz radsi v klidu [za hlasiteho zvuku vetraku] sbira sily na dalsi den, ale i tak jsem si myslela, ze budu neustalou spolecnost snaset mnohem hure.

Nikdo mi nechce uverit, ze jsem stydliva, mirna divka. Tady platim spis za toho, ktery se neboji ozvat a ostatni ho berou ne primo za autoritu, ale proste nejsem ta posledni vzadu. Dokonce i Celina se me ptala, jestli si muze ukrast lepici pasku....

Pro maminu: nemam tu ceskou klavesnici, ale koukni se napravo od pismenek a kde jsou tecky atd a najdes jiste i otaznik, ktery se asi vyvola soucasnym zmacknutim shift. Pro ostatni: mamina totiz vtipne misto otazniku napise tecku a do zavorky - neumim otaznik.... Day off je volny den, mame jeden za tyden. S tim antivirem... je zadarmo, ale asi se musim znovu zaregistrovat, az tam bude Tom, tak to muze udelat. Radsi ho mit funkcni. Valetol mam. Uz ho misty beru, ale nejlip je ho zubu ukazat a on pak prestane bolet. Nebo spis prestane bolet pri uklidu na Lakeside, pri pohledu na ty ztracene existence. Proste boli dva zoubky, kde mam plomby, po ranu. To se zareknu, ze se vzdam sladkosti, ale po obede si davam zmrzlinky. Chudaco Zuzanci, vzdycky jim vyjde dovolena na spatne pocasi.

Tohle pokracovani uz pisu druhy den. Vcera nas vyhodili z pocitacu a jen rusky Dima tu mohl nenapadne zustat, protoze se skamaradil se starikem, co tomu tady veli. Nebyl tak nenapadny, kdyz jsem to zjistila a je jediny, ktery se tu kdy odvazil neco ukrast. A to hned prvni den, co prisel z jineho kempu, odkud ho asi pravdepodobne vyhodili. Bydli na chatce s Alzbetou a Zuzkou a snazi se ho ze vsech sil vystrnadit, protoze zapacha, nemyje se a dela rachot.

Meli jsme day off a tesili se, ze se dostanem do New Paltzu. Ma to byt nejake hippie mestecko, kam prisli v 18.st Hugenoti. Takze trochu historie, ne jen konzum. Na takova mista v okoli prichazi nasi spolubydlici Honza se Zuzkou, kteri maji day off ve ctvrtek a velmi ochotnou a okoli znalou ridicku. Byli i ve West pointu [vojenska akademie, muzeum]. Jinak Hudson valley, kde dlime, je jiste uzasne, ale bohuzel nam zatim zapovezene. Bohuzel se nas vylet diky lidem s office nekonal a mohli jsme jet zas jen do mallu, protoze starici meli prednost. Vasek si koupil novou brasnu na fotak a delali jsme poslicky ostatnim. V prubehu nakupovani se pry strhla takova bourka, ze padaly stromy. Ale nejdulezitejsi informace ohledne dneska je, ze se nase ridicka v prubehu cesty strasne rozcilovala, ze je nelegalni, jak s nama tady zachazeji. Plat, jidlo, ubytovani atd. Ze ma nejakeho znameho soudce, a ze se to musi vysetrit. Ze to tak nenecha. Sice taky se boji o praci, ale hajila nas srdnate. Tak ale uz jsme tu mesic a zatim skutek utek. I kdyz i ona se to dozvida tak pokoutne. A nekomu tady uz nosi i jidlo. Nemame pry Ameriku posuzovat podle tohoto kempu.

Tak si predstavuju, ze nejdu v upocenem obleceni po hnusne asfaltce do laundry, ale slusne oblecena po ulici, kam se mi zlibi, kde se lide usmivaji atd . Budu si pak opravdu vice vazit toho, jak to funguje u nas. Vaskovi se styska po posteli na chate, po chladku, rozmanitem jidle. Az budeme sedet v letadle smer Los Angeles.... Tak na tohle vsechno zapomeneme. Ale nikomu to nebudeme doporucovat. Tenhle zapisnik je mym svedkem.

Nedavno Carol v laundry zpivala a tancovala, dneska pry byla nesnesitelna. Jednou dokonce donesla krabicku cookies, nastvane je otevrela a odesla. Baly jsme si vzit. Jindy se nas dokonce zeptala, jestli nejake nechceme. Se strachem jsme odmitly, ha. Je jako den a noc. Clovek nikdy nevi, na cem je. Mne sice i nenapadne zasepta, jestli nechci zustat v laundry nebo me poveri jeji spravou, ale i tak clovek nevi, kdy ho prepadne ze zalohy.

Ja jdu hrat karty. Podruhe za tento pobyt. Vetsinou se masti, kdyz jsem fuc. A uz se asi vykaslu na extra hours. 35 dolacu za 9 hodin.... To radsi budu dale sbirat ctvrtaky zapadle v pracce. Vasek je zacal sbirat. Na nekterych jsou jednotlive staty USA. Ma jich zatim asi 20. Jeho nova vasen.

Tenhle post je psany narychlo, bez souvislosti. Prijmete mou omluvu.

Chutovka den

Jen hned na uvod... nas verny ctenar Vilem se pta, cituji: vase bydleni je velka hruza, proc jste si too vevnitr nenatreli, kdyz jste natirali ostatni chaticky? Mily Vileme, nejsme bohuzel v nasi krasne zemi, kde vladne logika a zdravy rozum. Veci se natiraji jen zvenku, na oko, no ani pro to oko to potecha neni, ale my jsme natirali jen Performing Art Center. Uz delsi cas pozadujeme barvu i pro vnitrek nasi krasne chatky, ale legalni cestou to bohuzel nejde. O ochote mistnich jsem se uz zminovala. A reknu ti, ani ostatni nezijou ve vate. A clovek si zvykne na vsechno a je to aspon jedine misto, kde ti nikdo nenadava....

A jeste jedna veticka pro pana Vilema... dekuji za fotky, ale mam velky skluz, protoze tady net nejak pokulhava, takze neni momentalne realna moznost je stahnout. Ke zprijemneni pobytu nam asi zbrzduji net, abych si aspon u toho kompu pri nekonecnem cekani odpocinuli. Ha. A fota na blog jsou jen pro ilustraci, nejsou to zadne skvosty.

Tak dnes byl opravdu vypeceny den. Za horke noci me zacaly bolet zoubky, a ani dva paraleny nepomahaly. Vadilo mi kapani vody, neidentifikovatelne chrapani, povyk venku. Urcite z tech mistnich chutne chemickych pokrmu, kdy lidska radost se zde zhmotnuje jen v podobe jidla.

Pripadam si tu jak v nejakem blbem americkem movie. Nemusi byt ani nutne hloupe, ale bezvychodne. Neco ve smyslu automobiloveho bloudeni po motelech, dezorientovani duchodci, nechapajici okoli atd. I kdyz dlim na jednom miste.

Ano, nejak skryte jsme se promenili v domov duchodcu a ja to dnes zazila na vlastni kuzi. A den pritom zacal pekne osamocene v pradelne, kde ale Carol dostala nervovy zachvat, ze nemame ani common sense. Trhala sebou a chytala se za hlavu a mluvila sama se sebou. Ale pak ze ja za nic nemuzu. Ale vetsinou se vsechno sype na mou hlavu. Teda primo jmenovite na me nikdo nejeci, ale na me miri vsechny vytky, proc je to, jak to je, proc to neni jinak, kdo co kde jak atd. Dokonce jsem byla pry prehnane brzo zpatky ze snidane, i kdyz na ni mame 15 minut, mela jsem se flakat stejne jako ostatni a dostat servane za zpozdeni, ne za svou prehanou aktivitu.

Jak jsem pri zabehu pradelny v ni musela byt kazdy den, tak ted jsem rychlosti blesku odvelovana pryc. Nekdy mi to pripada jak nejaka zkouska, ale asi se to deje vsem. V klidem v srdci jsem tak sla za Celinou a Jagodou na Lakeside, ze ty dve budou spise polehavat na postelich, nez ze z tebe v tomhle horku sedrou kuzi. Bohuzel z toho vznikl nejfekalnejsi zazitek pobytu. Nejaka stara pani mela nehodu. Ale ne pouze jednoduchou. Musite me omluvit, ale pro nazornost si muzete predstavit, jakoze stala uprostred koupelny se dvermi otevrenymi do pokoje a asi se tocila dokola. Koupelna byla pekne obhozena a koberec v pokoji taky. Celina me tak zavedla a asi kdybych moc odporovala, tak verim, ze by me tam nenechala, ale ona se slovy, ze tam je malo mista, tak prchla a nechala me tam s podivnou postavou na posteli. Kolem pani se pak zacal srocovat dav sestavajici z reditele, doktora a dalsich a mezi nimi jsem se propletala ja odnasejici pozustatky, surujici a snazijici se zbavit okoli toho vlezleho zapachu. Tak je to lidske, nebrala jsem to nejak dramaticky, ale v tom horku, cela nasakla tim vsim kolem, s bolestni zubu. Byla jsem trochu zarazena.

A bohuzel z toho zatim zadne extra money nekaply, i kdyz nekdo dostal 20 dolaru za spinavy pisoar.... Tak ale pani nakonec odvezli do nemocnice a ja se tam s Celinou musela jeste vratit a docistit koberec. Ji to nejak vzalo a brecela tam nade mou cistici podlahou, ze ja pry nechapu stari, ze ji matka zemrela, kdyz byla zrovna v Americe a ona nemohla ani na pohreb atd. Celina ma 55, ale vypada mnohem starsi nez nase mamina. Rekla jsem ji, ze jsme taky meli doma babi. Ale co ma clovek delat s takovou hromadkou nestesti. Ale to ji vubec nebrani na me vzapeti jecet, ze jsem neco neudelala podle jejich predstav. Tak kdo vi, jestli se pani jeste vrati....

Je to tu ted jak prehlidka mumii. Pestene bile obliceje, svrastela tela, choditka ruznych druhu. Nechapu, co tu delaji, kdyz to tu neni pro ne uzpusobeno. Uklizis motel, oni lezi na posteli a diriguji te. Nekdy tu nervozu Carol i chapu.

Tak ja tady ziju. Pak jsem extra protivna, protoze se nekdy clovek sam sebe pta, jestli to ma zapotrebi, ale urcite jsem na tom mnohem lip nez ti, co tu jsou od kvetna do rijna a jejich nejdelsi vylet je do mallu. Nekteri si to opravdu nemohou dovolit, nekteri jsou tupi. Ale pochopeni nema ani jedna strana. Proc jezdit vydelavat az do Ameriky, kdyz do toho nekteri vlozili tolik, kolik si podle smlouvy vydelaji a jen doufaji, ze zustanou na post camp. Ja taky doufam. Na 10 dni. No uvidime. Zatim jsem snad zapsana dobre, kdo vi, jak to budou brat. Jestli budou mit prednost ti, kteri tu chteji zustat dele... Ale urcite bude dost dlouho trvat, nez se to po kids da zase trochu dohromady.

Uz jsem Vaskovi navrhovala, ze treba zrusim day off a budeme mit treba vice money, ale pry by mi to nesvedcilo, protoze pak by se clovek v kratkem horizontu nemel k cemu upnout a asi by se z toho zblaznil. Ale docela to utika. Musim zaklepat.... Nejlepsi je ranni shift, to cloveku ubehne a stihnu se vykoupat a trochu se vzpamatovat. Lepsi nez dopoledni rozkoukavani se do horka a nejake "domaci prace". Ale na druhou stranu clovek unikne dopolednimu uklidu vseho mozneho a odpo musi Carol dost namahat hlavinku, aby nam vymuslela neco jineho nez prani.

Apeluji na vsechny, aby pri vzpomince na me napsali nejakou radku, nebot i slovo potesi, ha. Dokonce jsem uz i volala domu. A mamina mela velkou radost. Tak snad me tu zobky prestanou bolet. Omezim sladkosti, svatosvate to tady slibuju. A budu pit jen vodu. A odolam te krabici chipsu, kterou kluci cajzli v kuchyni.

Napln prace

V tomto prispevku bych vam chtela trochu nastinit svuj job. V 7 se strhne obrovsky zmatek, jakoby tady vsichni byli poprve.... Nabehnou se uklidit zachodky v dining room, mini social hall, kantyne [nutnost odolat sladkostem a pitickam na baru], baru a Annie [zachvev nejake kultury]. To jsou dva nebo jeden clovek [vetsinou ja sama, ostatni asi odpocivaji pred snidani]. Zbyvaji sprchy [ne kazdy bunk ma sve], chatky workgroups [obsluhuji a uklizeji po detech] internet a nevim co jeste. V 9 se jde na 15 min na snidani. V 10 se zase bezi uklidit bunky deti. Par lidi na girls side, par na boys. Urcite radsi jdu k holkam, protoze jsou mi prijemnejsi vlasy vsude kolem nez mit pak fekalni historky.... Vetsina jejich obyvatelu je v prachu, jen sem tam se mihnou, nebo jen mijime spici postavy. Nekdo musi dlit v pradelne, dodelat resty z predchoziho dne a v 10 zacne nas spolupracovnik vozit bagy kids. Pak se tedy vrhnem na pradelnu, kde je dle meho nazoru max. kapacita 4 lidi a byva nas tam i 14... Dopoledne se nekdy musi uklidit i rooms hostu, jako je lakeside [domky u jezera] a motel. Nekdy i Hillside, kde se strida staff. Mezi pranim nas nervni Carol odveluje na ruzna mista. Rozkazy sdeluje telefonicky nebo osobne. Mame heslo - Do not work, just stay busy. Pridala jsem i Arbeit macht frei... na konci kempu to napisu na branu. Ha. Nekteri Polaci maji pristup ve smyslu nic nema sensu, takze od toho se odviji jejich aktivita. "Nesukaj senzu v Amerike." Jejich oblibena veta...
Ja mam povest prisne spolupracovnice a cloveka, ktery vi, co se sustne a kde co je, i kdyz nevim, kde na to prisli. Carol treba nasla vino mezi policema a Celina kdyz to zjistila, ze ji chybi, jako prvni se sla zeptat samozrejme me. A ja jako clovek vedouci jsem dostala jako prvni servano. Kdyby bylo, tak by nas pry vsechny pocastovala, kdyz Carol mela day off. Coz bylo neco predstupen meho day off, protoze takovy klid jsme ze celou dobu nezazili. Moc jsme se nepredreli, mohli jsme si delat, co se nam zlibilo a i tak bylo vsechno hotovo.
Lunch mame na 1, dinner na 7. Pulhodinova prestavka na oboje. Jime po kids. Jidlo je prijemnym vysvobozenim a spolecenskou udalosti. Sice posledni dobou uz nemame moc international stul, ale navrhla jsem zlepseni stavajici situace.
O pul 6 se jdou checkovat bunky, jestli nekde nechybi toaletak, mydlo nebo sanitizer. Jinak se prubezne porad perou sheets, rucniky hostu atd.
Nase pracovni nacini - jedovate spreje [univerzalni ruzovy, modry, zluty a zeleny], papir, smata [hadr po polsky, jinak mu uz nerekneme], koste slamove, mop molitanovy [na 14 lidi uz jen dva, zbytek je rozkraden...] Podle potreby sileny odkluzac [vacuum cleaner]. Presunujeme se vetsinou pesky, ruce pak taham z tech kyblu skoro po zemi, popripadne mame golfove autko, nebo kraskna dodavka. Tou jsme jednou mely nepripraveny rozvezt pradlo, Zuzka se odvazne vrhla za volant, ale nejprv jsme se nemohly ani rozjet, automaticka prevodovka je zvlastni zarizeni, pak jsme zase nemohli najit neco jako rucni brzdu, ale nahodny kolemjdouci nam napovedel, takze Zuza nemusela sedet v aute a mit nohu na brzde, aby nesjelo z kopecka.
Uz mi pomalu konci day off, nikam jsme nejeli, ale byli jsme na slapadlech a v bazenu. O slapadla jsme si museli rikat 3x v prubehu 3 hodin a vyvijet mirny natlak na chlapka z JAR, aby nam to povolil. Jednou nam to povolil nekdo jiny a on za nama hned vyrazil na motorovem clunu, aby nam prikazal se vratit. V bazenu se muzeme rachat od 12 do 1 a od 5 do 6. Voda je v nem teplejsi nez vzduch, ani se clovek moc neosvezi a byva extra chlorovana, je takova slana a divna. Ale uz jsme si zvykli. Kdyz ho nebrani vyschle velmi prestarle zeny v koupaci cepicce a s neprijemnym vyrazem ve tvari, tak tam v nem hrajeme pool shot. Je tam basket kos.
Chteli nas angazovat v mistnim muzikalu Bye Bye, Birdie. Dostaly jsme prikaz zamest Performing Arts Center. Probihal tam konkurs a klucik jsi myslel, ze jdeme taky s kostaty v ruce... Pak do nas s Alzbetou hucel, ze urcite jsme dobre, umime tancit a zpivat a povidal nam obsah. Bude to o rockove hvezde, ktera jde na vojnu a ma pomer se svou sekretarkou. No akorat pro deti. Ale pry to bude funny romance. Pak nam zacal hrat sladaky, tak jsme radsi prchly. Vypadal zoufale. Dve Cesky si uz nabrnkly americkeho a madarskeho counselora. Uz maji i smajchlkabinet. Chteli jsme ho udelat z vedlejsi chatky hruzy a pronajimat ho za 5 dolacu, ale nasli si jiny. Jsou ale svym zvlastnim zpusobem ubohe. Jinak tady sekuritaci nahaneji kopulujici pary uprostred telocvicny nebo po lesich. Sekuritaci krouzi kolem v autech, nekde zastavi a vyckavaji... Vsechno jsou to ale znami. Pri nejakem poruseni lidem berou ID, ale zadne nasledky se z toho nevyvozuji. Je to tu docela svobodne. U chatky se kouri a normalne pije. Sice se s tim nikdo nevystavuje, ale ani se nijak extra neschovava. Zadne striktni prikazy. Zadne plavky v celku, predepsana obuv nebo odev. Jen pracovni triko v pracovnim procesu bychom meli mit. Ale taky se tu s vama nikdo moc nekamaradickuje, nikdo neni preochotny ci alespon ochotny.
Byla jsme na navsteve v bydlisti dalsiho staffu, a i kdyz bydli po jednom v pokoji s telkou [vetsinou nefunkcni] a telefonem, docela me to vylecilo ze zavisti. Maji pochybnou socialku na chodbe a pokoje stejne hnusne okrove, kobkove.
Kolem me ted je nekolik holek z Izraele, ta hebrejstina je takova zvlastni. Takova chrchlava. Zeptaly se i na muj jazyk. Jinak je prijemny jejich sabat, kdy mame vanocku, polivku a kure. A jinak nejake neidentifikovatelne michanice. A v sobotu lazy breakfast, kdy se ji cely den...
Tak uz to balim. Mame za sebou tretinu, pulka se kvapem blizi. Uz se jen tesime na cestovani. Jeden budouci spolucestujici uz ma staty projete, takze to vypada, ze to bude beze zmatku. S presnym itinerarem.
Letenky snad mame koupene. Byl to vykon. Kdyz clovek neni obyvatel US, nebo jineho sprateleneho statu, tak ma nekdy problem to vsechno vyplnit, ale u tak treti spolecnosti jsme zacali trochu lhat. Snad uz to mame. Penize odesly, na mail zatim nic neprislo, ale u spolecnosti jsou e-tickets confirmed. Takze tak. See you! Ci spis read you!

V mallu

V nedeli v day off jsme jsme uz predem meli zacvaknuto 5 dolaru za kazdeho a meli nas zavest do Poughkeepsie do mallu. Pred 11 jsme byli u office a nikde zadny van. Samozrejme ze nikdo nic nevedel a posilal nas nas od jednoho k druhemu. Tady klasika. Van odjel druhou branou a na nas zapomnel. Zurila jsem a provokativne se tam ochomejtala. Jesteze Vasek pracuje v security a jeho nadrizenemu se nas szelelo a v jednu jsme jeli. Dva v aute pro asi 16. A jedna vyschla ridicka, co jen rekla, kde chceme vyhodit, v kolik nas vyzvedne a have fun. Vsichni povidali, ze nakupovaci galeria je extra velka a tri hodky teda nestaci. Tak jsme si dali 5, kdyz uz jsme vypadli z toho kempu. Ale velikost nas tedy neohromila a za chvili jsme nemeli co delat. Ale nakoupili jsme same uzitecnosti. K Eve - ceny se mi nezdaly extra nizke, ale je fakt, ze treba obleceni je levnejsi. Koupili jsme si RandMcNally USA atlas, palky a micek na pingpong [nase oblibenost pak v okoli chatky stoupla a vznikla tak nejvetsi nase zabava hned vedle prechodneho bydliste]. Uz nemusim vice pouzivat ty hnusne kelimky, nebot jsme sehnali uzasny takovy vetsi zeleny termohrnicek s karabinkou, takze to muzu nosit porad s sebou. Kazdy kouka, co to mam a vsem se to libi. Urcite vam ho vyfotim. Jeste dumam nad svym talirkem.... Kazdemu pak vysvetluju postoj k americkemu plytvani, ale ne kazdy to pochopi....
Dal jsem si koupila kratke kratasky a tricinko. No abych si udelala radost. I pitomy hamburger v McDonaldu chutnal stokrat lip, nez co je tady a hlavne mel nejakou chut! V obchodem mely kupy barevnych originalnich oblecku a dalsich veci, ale vsichni nakupujici tam vypadali stejne sede. Ale sama jsem taky nevedela, co kaufnout, nechtela jsem nakupovat jen pro ten pocit, ze si neco kupuju, ale muselo to stat opravdu za to. To jsem zas nic moc nenasla. Trochu bylo neprijemne, ze lidi nevi, ze jste cizinec a pri nejakych pokynech na cloveka opravdu melou. Ale pak se zas zacnou vyptavat, odkud jste a co tu delate. A pri vstupu do obchodu se vas zeptaji, jak se mate, a pak at mate hezky zbytek dne a takove ty zdvorilostni recicky. Vasek si jeste koupil takove ty vietnamky, ale docela dobre. Na pokladne nas vyvedli z omylu, ze nestoji 2 dolary, ale 7, ale i tak jsme je kaufli.
Po prijezdu se strhla bitka o maso, nebot nejak na polovinu staffu nezbylo. Tak my tu valcime....

Je rano

a me uz nebavi spat, nebot jsem to vcera zalomila uz po osme a to jsem chtela napravit resty zde. Vcera jsem si vzala extra hours, takze jsem pracovala 11 hodin v pradelne a je to docela narez. Prani pradla je nekoncici pribeh a clovek se bud musi extra ohanet, nebo musi predstirat zvysenou aktivitu i v dobe, kdy jsou vsechny susicky i pracky plne. Musime hrat hru, ze musi byt vsechno full. Dneska mam na 12 do 21. Zase nam zmenila sluzby. 7-16, 10-19, 12-21 a 15-24. V pradelne mi casto Carol rika, ze delam the right job, neboli ze me chvali, ale ona usuzuje pouze z rychlosti meho pohybu a v tom uz jsem ji predcila. Takze ve vhodnou chvili, kdy jsem peclive pozorovana, tak pracuju rychle a soustredene. Ale znate me, ze jsem poctiva porad. Ale nekdy si clovek musi aspon na chvili spocinout. Vcera me pochvalila az na to, ze jsem ji prejela vozikem nohu. Haha.
Uz jsme dostali prvni sek. I dneska bych si mela pro jeden dojit. Na prvnim bylo za dva dny 80 dolacu. To byl jeste pre-camp. Jinak se snazim vydelavat navic, jak se da. Budeme dostavat tips asi kazdy tyden. Prvni byl 25 dolaru. Coz je samozrejme super. To jsou dyska, co se davaji povinne. Ale jinak nekteri hoste vrazi nekomu, kdo se tam zrovna ochomejta, nejakou obalku do ruky, nebo to nechaji v pokoji. Pak nastava ten okamzik, kdy ti poctivejsi dumaji, jestli to maji odevzdat a rozdelit se. My jsme zatim nasly jen 2 dolary, takze to bylo jasne. Ale jinak to byla i vice. Jeste jsme to nedoresily, ale spis si to kazdy nechava.
Jinak za uklid u reditele jsem uz dostala dalsich 25. Mela jsem tam tedy jit uklidit podruhe, ale Carol rekla, ze ja budu uklizet jen soukromou cast a Celina s Jagodou uklidi kuchyn. Nekolikrat jsme to s Carol Celine vysvetlovaly cesky i anglicky, ale samozrejme, ze to nakonec uklidily uplne cele krome vytreni podlahy. Takze jsem tak jak pitomec sla odpoledne znova jen na chvili predstirat, ze se tak hodku tuzim. Ale nebylo to uplne perfekt, takze jsem si praci jeste nasla. Jen jsem neumela otevrit jeho zamek, je to takova ciselna kombinace, kdy se toci tam a zpatky, neumela to ani Carol [strasne se divila, ze jsem to v zivote nevidela...], tak jsem musela zavolat pana direktora a ten se podivoval, ze jsem uz dopoledne prece uklizela. Takze jsem byla dost nastvana na Celininu tupost a nechapu, jak nas jako by muze vest, kdyz ji Carol treba dloho neco vysvetluje zakladnimi slovy a ona se po jejim odchodu stejne zepta, co vlastne rikala. Sice ma Celina docela odvahu, ze se v duchodu sebere a jede do US, ale po sedmem letu tady by uz mohla umet vice. Carol si mi sama postezovala, ze Celina houby rozumi a ze ja treba mamm dobrou anglictinu, i kdyz s ni toho moc nenakecam, protoze vetsinou jen plnim rozkazy. Ale taky se nebojim ve spravnou chvili neco navrhnout. Treba cast systemu v pradelne, nebo jsem ji kritizovala za praci prasky, ale ona jen ne odvetila, ze vi. Tak proc s tim nic nedela.
Jinak jeste k tomu s tou Celinou a reditelem... Kdyz jsem to Celine vytykala, tak uz ze me dostala trochu strach a porad do me hucela, at to hlavne nikomu nepovim. Porad na me sahala a asi mela nahnano.
Jednou jsme s Celinou pracovaly a ona je extra ukecana, a kdyz ji nikdo nevidi, tak nikam nespecha a bavily jsme se o ruznych vylepsenich. Mimo jine o pozitivni motivaci ze strany Carol. Ale ze by si to sama Celina vzala k srdci a prestala na me jecet za to, ze chodim rychle, nebo za chyby druhych. Je takovy kontaktni typ, co na tebe porad saha, nenecha ti tvuj osobni prostor a klidne te i pleskne. Ale spis tak z legrace. Je takova mala, vypada jako kvocna a kouka takovyma pichlavyma ockama.
Tak ja jdu na snidani.

Mamine II.

Mami, uctu se nelekej, je tam jeste vice minus, protoze se zaplatily letenky atd, pak se to tam z vyplaty doda. A neco se presune z Vaskoveho uctu. Vis, ze kdyz na blogu kliknes na foto, tak se ti zvetsi na celou stranku? Jinak maily porad nejak nejdou, tak komunikuju takhle. Opravdu jsi v jednom kole. Nezapomen i odpocivat! Co tatkuv posledni mesic v praci? Uz jste si zaridili nejakou tu dovolenou? S pocitacem jsi uz kamarad? Asi ano, jak vidim.

Pomalu uz z toho tady zacinam krizovatet, hlavne z tuposti svych spolupracovnic. Tak co rikate na to, ze suruju hlave kempu “dum”? Zadne ohlasy na muj karierni postup? Tak jen par drobnych zazitku. Jsem uz ted vecer docela mrtva. Uz me to nejak zmaha a leckdy I nudi. Rano po sve late shift jsem nasla na policce napsane Have a nice evening, Jane! Tajny ctitel nebo tajna Carol, ha.
Jedno rano jsem pri skupinovem zasivani na sprchach nasla maliny. Dala jsem jednu do pusy a Jagoda na me zacala rvat, at to okamzite vyplivnu, tak jsem ji poslechla, ale byla sladka. Pry v Americe si clovek nemuze byt nikdy jist. Aby tady malem mel clovek sterilni rousku a porad chodil v rukavicich, ha, jedovnici. Chemikalnici.
Carol tu ma sve deti a extra jim pere v coin laundry, ne v tech jedovatych nefunkcnich tuhych pripravcich s proslou lhutou [pravdepodobne].
Na zachodcich v Hillside maji znacku Church……

Na houby tady s tim, funkcnost nulova, priste.... Jdu na vecerni sezeni

Fotecky

Nasteva v nasi chatce

Hora a Vasink

Lake radovanky

Road jakasi

Skrz chatku

Vyhled z Vaskova pokojiku

Pokoj tamtez

NY v noci z okna univerzity

Sice na obrazovou dokumentaci nejsou zadne ohlasy [taky by vas neubylo], ale doufam, ze aspon maminka z toho ma radost.... Takze dalsi davka, tentokrat z Vaskova zaznamenavatka.

Dalsi davka photos

Vasek se ted smeje jen velmi vyjimecne

Velice zabavna a prinosna hra.... ha

Pingpong se sufelkami [lopatky po polski] aneb slava vynalezavosti

Pekelne stroje

Nas magazinek

Skladani majtek atd.

Nase obcasne, vicemene caste pracoviste - laundry [s Alzbetou]

Barbecue a nase dve damy v popredi

Once more

Birthday i se slivovici

Pred bowlem...

Bus na bowling [Vasek is sleeping]

Swimming pool...

Jedna davka z fotaku Zuzky cislo 2