UZ JE TO TADY!

Za par hodin se za mnou zaklapne brana Kinder Ringu a ja budu opet svobodna! Jsem cela rozechvela. Nestihla jsem popsat, nebo nebylo ani chuti, jak nam jeste posledni dny hazeli klacky pod nohy a predvadeli svou stupiditu a silu, ale to uz nas nerozhazi. Ani posledni zazitky.

Potkala jsem par skvelych lidi. Vzajemne jsme si pomahali to tu prezit v relativnim dusevnim zdravi. Nikdy se ke mne pratele nechovali tak skvele jako tady. A to jsme spolu travili cele dny.

Ted nas ceka asi 11 hodin na letisti, a pak letime do LA , kde stravime jednu noc v hostelu a v pondeli pro auto a tradaaa na nasi velkolepou cestu. Mame v umyslu neco podobneho, co zhlednete po kliknuti na tyto odkazy: http://maps.google.com/maps?f=d&hl=en&geocode=&saddr=LAX&daddr=stovepipe+wells+to:las+vegas+to:tusayan+to:Springdale,+utah+to:bryce+canyon+national+park+to:capitol+reef+national+park+to:arches+national+park+to:salt+lake+city+to:grand+teton+national+park+to:yellowstone+national+park&mrcr=9&mra=pi&sll=41.47566,-113.57666&sspn=10.993348,20.43457&ie=UTF8&z=6&om=1

http://maps.google.com/maps?f=d&hl=en&geocode=&saddr=yellowstone+national+park&daddr=crater+lake+national+park+to:San+francisco+to:yosemite+village+to:pinewood,+ca+to:santa+barbara,+ca+to:LAX&mrcr=5&mra=pi&sll=39.49667,-116.48081&sspn=11.319077,20.43457&ie=UTF8&z=6&om=1

Ano, plan je to velkolepy, ale i kdyz to nestihneme, tak to bude stat za to. V prubehu cestu se uvidi. Jsme prece pruzni. Zatim predstavuje nejvetsi problem naskladat se do auta. Ale to se bude resit v pujcovne. 17.zari letime do NY [ten prozkoumame do posledni cihly...], odskocime si mozna do Washingtonu a 27. do nasi maticky Ceske republiky.

Netusim, v jakych intervalech se dostanu k netu, ale urcite si vase maily prectu. Funguji vsechny adresy, takze jen pis, pisalku, pis, nebo zcepenis.

Sbalili jsme se. Do me krosny musim pribrat jeste Vaskovy veci - boty, Valassky klobouk [velice uzitecny] a plysoveho Homera Simpsona [vymenil ho s Polkou za pingpongove rakety]. Jeste zavolat taxika na nadrazi a je to. Zrovna po dnech, ktere byly spise podzimni nez letni, zacal poradny parak. V LA bude doufam krasne a v narodnich parcich nam bude po nocich mrznout nos, ale uz se tak tesim!

Tak a road trip zacina!

Tak se tady tvrde pracuje

Kdo chce, praci si najde vzdycky, zde Zuza

2 hodiny do lunchu, neni do ceho pichnout, neni se koho bat

Alzbeta ve vanu

Finito se blizi!

Tak ve ctvrtek se kemp vylidnil. Vice nez 500 lidi najednou odjelo a v kempu bylo najednou smrtelne ticho. A smutno... Vsichni byli zamkli. Meli jsme hned o pul 11 provest nalet na bunky, ale counselori tam meli jeste bagaz. Carol ani posledni den neprojevovala mnoho pochopeni. Kdyz se nekdo usmal, hned ho sjela. Aspon ze Celina nas zasila v ure center a my jsme tam hrali tenis a ruzne se zabavovali, a kdyz prijel chef maintenance s dotazem, proc rovname ty zidle, tak jsme priznali, ze pouze predstirame praci. Odvetil, ze to mame nechat jim, ze taky neco potrebuji k predstirani. Pak jsme se v motelu koukali na telku na "uzasne" americke serialy [vzdycky se u toho kralovsky pobavime] a Gala sama v pradelne nevedela, kam driv skocit. Uzasna Carolina organizace. Posleze jsme se sami rozhodli, ze pujdem na bunky, nebot Carol uz nebylo, ale zadne rozlouceni se nekonalo. Ano, stravila s nami 2 mesice, ale nerekla ani bu. Mela jsem trochu sesumirovano v hlave, ze ji rozhodne nebudu pri rozlouceni vykladat, jak mi s ni bylo dobre, i kdyz me od toho ostatni zrazovali, ale nakonec nebyla prilezitost.

Par dnu jsme tu pracovali sami pro sebe. Uklizeli, co jsme si sami naspinili, snedli, co uvarili. Takova mala komunita. Postupne to odjizdi a skoro kazdy udela mensi rozlucku. Objimaji vas lide, co jindy o vas ani nezavadili pohledem.

Na den, kdy deti odjedou, cekalo mnoho lidi jako na dalsi Vanoce. Hadali se, kdo pujde na boys nebo girls side. Ale jake bylo prekvapeni, ze counselori dostali za ukol vsechno vyklidit a vyhazet ven do popelnic. Pustili jsme se do uklizeni a po urcite dobe jsem v bunku osamela. Ano, hrabali se ve smeti. Celina si napakovala nekolik plnych aut a snad posila do Polska cele kontejnery. Oblece rodinu doma i v Americe. Nejenom vychodnari se cinili. I jedna Anglicanka, co k nam byla pridelena, cmuchala kolem bunku a vytahovala hadry se slovy, ze tohle je opravdu draha znacka.

Ted jenom zkracene, nebot uz nemam mnoho casu. Prijeli fotbaliste, kteri byli nenarocni a vcelku poradni. Dale nejaci tanecnici - mix Izraelcu a snad Spanelu. A sefove nam spatne spocitali dny a ja se cirou nahodou domohla toho, ze to bylo nam vsem Cechum dorovnano. Jinak bychom dohromady s Vaskem dostali o 120 dolaru mene. Tipsy uz nam nedali, ale at se jimi udavi. Ja mizim v prachu!

Mala obrazova exkurze

Nase zdrave a chutne napoje...

Co deti zostavily... i pleteni se hodi

Pavel [s celenkou], ktery me vzdycky zasoboval jahodami, boruvkami a sladkostmi

Nas maly narcis

Vasek v oblezeni [s Alzbetou a Zuzou]

6 Cesek a jedna Ukrajinka [v pozadi Ind]

Vasek na bowlu [vsimnete si novych kostkacu]

Barbecue a nahodny kolemjdouci Sam [ten Sam!]

Arbeit macht frei....

Nasadili tezkou techniku

Vetvovy atentat

Nase prechodne bydliste druhe zleva

Kdyz vidim koste, hned ho popadnu

Party v laundry, ja s Matusem navrat z lecture o holocaustu

Inkriminovana stavba a najdete Vaska

View na boys side - z teto perspektivy jako les

Vasek vysplhal do vyse - na vodojem ci co, pohled na dining room a Janicku

Vasink a mini pidi kolo

Rozespala Jani po ranu

Hadejte co to je? ... Banka

Kostelicek

Hugenot street

Hrbitov Hugenotu

New Paltz - Chcete venovat lavicku svemu treba... psovi

Dale New Paltz

Tak to je nase slavna Carol

[opravdu vyjimecna situace, kdy se smeje... na Matuse, protoze ji zapel par arii]]

Konec napinani

Plni napeti asi ocekavate dokonceni me dalsi "velkolepe" story. Takze po chvili jsem slysela halaseni a vykriky, tak jsem je sla ven srovnat, ze tady se jeste spi. Venku vsichni postavali v nocnich obleccich a zirali na nase strechy. Delsi dobu jsme pozorovali suchy kminek primo za nasimi bunky, ale mezi bunky [nastesti] spadla poradna vetev ze zdraveho stromu. Zpod vetvi vylezali dalsi obyvatele a nekdo volal, jestli jsou v poradku. Jeste ze konstukce bunku z 60.let vydrzela. Vetve prikryly i nas pingongovy stul a kousek z nej urazily. Stat se to jindy nez brzy rano... Ze zacatku jsem se tomu smala, ale pozdeji mi mrzl usmev na rtech pri predstave, ze nas tady jeste zmrzaci. Taky me napadlo, jsme v Americe, proc je nezazalovat. Vsude je napis - Think safety first, hrajou si na velkou bezpecnost, ale skutek utek. Nas zavrou do psi boudy, kde jeste pojdeme.... Prijel chef maintenance, zkoukl situaci, ale vic ho vytocilo praskle potrubi kanalizace [ktera vede jen tak po povrchu] a pozustatky kolem. Po delsi dobe dosel i reditel a s ledovym klidem se nas zeptal, co jsme udelali s jeho stromem a na me vytky, ze tohle je opravdu nebezpecne a at se rozhledne kolem, ani nehnul brvou a odesel. Prece jen ale prijeli nejaci specialiste, kteri vsechny vyhnali z bunku a jali se porezat inkriminovanou vetev i okolo stojici suchotu. Diry ve strese byly zalepeny a my tam tlime dal. Ma krize, jako vsechny predesle, byla zazehnana.

Ten den jsem nasla jeste spadly strop na zenske toalete v baru [mrtvolu asi uz odnesli, ha] a pojala jsem podezreni, ze na konci kempu se tady vsechno rozpadne. Takze hlavne nezapomente - Think safety first! V ramci mravni nedotknutelnosti mistni camperske mladeze byla na zachode v Annie nalezena krvava skvrna a prezervativ a totez bez prvni indicie se opakovalo az do doby, nez deti odjely.

MAIL FUNGUJE! TRIKRAT HURA! KRONIKA PULKY MEHO ZIVOTA JE ZACHRANENA!

Vilemuv a Zuzcin mail a fota dosly. Dekuji!

Party, jeji nasledky a dalsi "prijemne" udalosti

V sobotu nastala dlouho ocekavana udalost. Nase tri Zuzky mely svatek. Nakradino mely uz tyden dopredu. Pred oslavou jsem se jeste nachomejtla ke koncertu pro staricky v Mini social. Mel to by jazz z Brooklynu, ale vysel z toho jidis jazz 21.stoleti a muzikal. A i kdyz na zacatku, kdyz jidis zni jako nemcina, to vypadalo jak kongres SS, v prubehu vecera jsme uz byli vsichni nakazeni euthusiasmem performerky ne sice z Broadwaye, ale smele mu sekundujicimu. Zpivanemu jidis je pekne rozumet a vsechny pisnicky mely pribeh. A kdyz z podia hrimalo, at devcata nesedi doma a nekoukaji do zdi, ze mozna ve vedlejsim byte bydli jejich vysneny, ktery muze jednou zazvonit - starici na rozkaz vyndali klice a zacali nadsene cinkat do rytmu.

Se setmenim se pomalu zacal plnit neobydleny Cloud 6. Holky vykouzlily z chatky hruzy prijemny bunk s postelemi, polstari vsude kolem, se stoly s boruvkami a jahodami a samozrejme barem. Prekonali jsme i barieru mezi narodnostmi znazornenou oddelenym sezenim, zapomneli na vsechny konflikty a bavili se, tancovali a pili [nekteri] az do rana. Prijemnou atmosferu navodily i svicky po nucenem zhasnuti, kdyz v jidelne meli counselori staff meeting. Ja sice nebyla primym svedkem, ale jezdilo se i na buggine, tancovalo se s kostaty a Cloroxem [spray, co likviduje i HIV] a Mato dostal facku po tom, co ho Katarina vsude hledala, tresouci se strachy, ze je v jezere nebo zmrzly v lednicce [na zemi se valely krabice a Vasek se ho snazil "vyhrabat". Australanoanglican Shawn predvedl par nechutnosti a dovedl neporadek v bunku k dokonalosti, kdyz po polstarove bitve zacal hazet i bramburkama. S kazdym jsem se objimala a vice vodky jsem vylila na neci zada, nez vypila.

Fotky nasledujici den odhalily dalsi netusene skutecnosti a smali jsme se, i kdyz jsme poradne nemohli vstat z postele, ale nasledujici udalosti nas dokonale probraly. My jsme meli day off, ostatni se snazili si vymenit sluzby, ale vsechny nas pred obedem dostihla zprava, ze sefove maji seznam vsech ucastniku, ze vsichni musi nastoupit na uklid toho bunku, a ze budeme radi, kdyz nebudeme vyhozeni, ale s post campem nemame pocitat. V ocich vetsiny byl des a strach, ale nekteri jsme se jen smali a rikali, ze ta noc by nam stala i za vypoved [par dnu pred koncem smlouvy]. V Maples se pije skoro kazdou noc, nas staff chef tancoval opily i na kulecnikovem stole v mistnim baru, ale tohle byla nase pvrni a posledni party. Bohuzel zrovna se hledaly dzbanky a nahodny hledac si ten neporadek v v sestce nenechal pro sebe. Sefove si mysleli, ze party byly na dennim poradku, ne ze tohle byla nase mala premiera. Byla nahlasena inspekce vsech nasich ubikaci, musely byt v naprostem poradku a prosty cehokoliv z majetku kempu [even a cup....], ale jak to hrozive zacalo, tak to taky vsechno vysumelo.... Nikdo si nas na koberecek nepozval a ani nepadla zadna hlava, i kdyz Honza se musel jit omluvit staff chefovi, ze nevhodne reagoval, aby nemusel jet pryc.

V pondeli rano me probudila hrozna rana a zarinceni zeleza. Rozespala jsem se rozhledla okolo, ale nic zavadneho jsem nespatrila. Rekla jsem si, ze spadl treba jen vetrak na zeleznou postel.
Pokracovani priste.... Dosla Nicol a ja uz ji mam plne zuby...

ZMENA MAILU!

Tak ja hlava zapomnela, ze mam preposilani z te schranky do te zablokovane a nejde to zrusit. Takze moje nova adresa je jana.miculkova@seznam.cz
Uz se tu vsechno hrouti....

Perny tyden na pokracovani

Jeste ve stredu vecer mi jeden z Indu [rikame jim Indiani] prinesl maly uzlicek pradla, at mu ho vyperu. Nechapam me odmitnuti, ze neni jeho laundry day, a ze toho mam hodne, jen se nejiste usmival a porad mi strkal tu hromadku. Nestihla jsem to sice vyprat, i kdyz jsem tam zustala po praci, abych vsem znamym jiz spicim jeste poskladala a roznesla bagy, ale druhy den rano jsem to hned hodila do pracky a hotove dala dozadu. Po obede to tam porad lezelo, nas lazy Janek roznasec pradla na to kaslal, tak jsem to chtela Indianovi zanest osobne, ale nebyl pritomen, tak to tam lezelo dal. Druhy den pribehl, kde ma sve pradlo, ze to tam dal uz pred dvema dny. Odkazala jsem ho na jeho bunk, ze uz to tam musi davno byt, at si to poradne prohleda, ze tam maji sami bugr. Nechapave hledel a odbehl. Ja se jala prohledavat celou laundry a byla vzteky bez sebe. Letela jsem prohledat i jejich bunk, kde jsem se setkala s dalsimi nechapavci a Anglicanem, ktey nade mnou mavl rukou takovym preziravym zpusobem, ze jsem malem pukla. Vsechny jsem zapojila do znovuprohledavani laudry a naseho lazy nechapaveho Janka drivera jsem se stokrat ptala, jestli to nevidel, nebo jestli to nekam nevezl. Ten si ani nevytahne sluchatka z ucha a bez mrknuti oka lze a lze. Vypada to jako pitomost, ale ja citila zodpovednost, ze kvuli nam ten chudak indicky nebude mit v cem chodit, nebo ze se u nas v laundry tak krade, ze uz berou veci jen z principu. Ne ze bychom se obycejne tak zajimali o ztracene veci, protoze kdyz nekdo prijde o ponozku nebo majtky, tato ztrata se jen vezme na vedomi, prohledaji se ztraty a nalezy, ale jinak asi neni mozne nic udelat. Sami decka hazeji do bagu pradlo vsech okolo.

Az me napadlo ohledne ztraceneho bagu, ze mozna videl cislo 7 a nevenoval uz pozornost nazvu clouds a vubec mu nevadilo, ze ten ubohy uzlicek neni na miste, kde se davaji bagy klukum. Tak jsem ho donutila jet do bunku 7 a zacala prohledavat ten jejich bugr. Uplne sklesla jsem za sebou zavirala dvere a uvidela jsem ten balicek pohozeny u jedne policky. Ani jsem nemela silu nadavat tomu velmi "inteligentnimu chlapci", ktery to tam dovezl, ale ktery by zaprel i svou matku. A kids v bunkach si s prebyvajicimi i vlastnimi vecmi moc hlavu nelamou. Hned by to vyhodili. Indiani mi ruce nezlibali, ale jeste jsem dostla vynadano, ze to nesu tak pozde.

Ten den jsem toho uz mela plne kecky. Dopoledne lilo jak z konve a ja musela podruhe v zivote uklizet na boys side a poprve s nekym jinym nez s Ceskama. S Ukrajinkou a Polkou. Ukrajinka studuje ucitelstvi - anglictinu a na Polku mluvim anglicky a ona mi odpovida polsky. Ve vetsine bunku me uzemnil ohromny puch. V jednom bunku byla na zemi nepropustna hradba tel a odmitali alespon udelat prostor pro nase chodidla. Tak jsem se proste otocila se slovy, ze ja tady tohle nemam zapotrebi, ze tady se dneska uklizet nebude. Odvalili se hned. V jednom bunku jsme ten puch nemohly vydrzet, tak jsme rozstrikovaly jejich parfemy, Gala hrala na kytaru a ja jsem si nebrala servitky pri kritice jejich pristupu a cele Ameriky. Galy jsem se zeptala na tu bouli na posteli, jestli tam nahodou nekdo nelezi. Pry to samozrejme checkla, ale kdyz jsem se vratila zpet pro zapomenuty spray, tak zpod prikryvky trcela ruka.

Jsou tu dost velke zmeny pocasi. Jednou je rano zima, ze to clovek citi i v trisezonnim spacaku a jindy je dusno k zalknuti. Ted uz je poznat, ze je srpen. A nevim, jestli jsem uz vam napsala o postrehu, ze se tady v bunkach zasadne nesplachuje zachodek....[a nemusi to byt jen male deti]. A pri uklizeni se bud zpiva, nebo se mluvi o jidle. to byste neverili, jak vsem chybi ty nase pozivatiny. Naposledy to vyhrala koprovka a pravidelne to je klasicke knedlo vepro zelo. Pro Zuzku a Alzbetu to muze byt tema na cele dopoledne. A ohledne zpivani parafrazujeme vsechno. Mezi me oblibene patri polska hymna.

Uz se rozneslo, ze jedna nase ceska spolupracovnice vzala decku z bagu kinder ringovske triko [dekujeme, Matusi] a v kuchyni si povidaji, ze si musi podepisovat i zastery, protoze krademe jak straky. No to potesi. Nektere to tak rozohnilo, ze se z toho strhla mezinarodni hadka pri snidani.

A jak jsem vam psala o tom smrdutem Rusovi, tak uz s Alzbetou a Zuzkou nebydli. Alzbeta na nekolikaty pokus dosahla u staffovskeho sefa toho, ze se odstehoval o chatku dal a tam bydlivsi Australan nas nekolik dni nesnasel. To Rus Dima ma uz zakazano chodit do jidelny pro hosty, protoze si ti stezovali, ze pachne. Z middle kitchen ho preradili do dishwashingu a ted tam pry ji zbytky z taliru. Alzbeta ted povazuje za kolaboranta kazdeho, kdo se s nim bavi. To oni Polaci jsou pekni pokrytci. Taky ho chteli vylifrovat, ale s vlastnim nazorem by nevystoupili a ted ho budou jeste litovat.

Ten patek, kdy jsem hledala bag, jeste nebyl dokonan. Donesla se ke mne ta jobovka, ze nam prestal fungovat mail a icq. Mne, Vaskovi, Alzbete a ukrajinske Vice... Tak kdo nas tady nema rad. Kdo tady rozumi pocitacum? Dima... Byli jsme extra vztekli a poradali valecnou poradu. Nas mistni spravce kompu Harvey ze si na to zavola sveho pomocnika. Dimu... Ten pry zbledl, ale vubec neni overeno, ze to udelal on, protoze se pry snazil Alzbete pomoct. Ten onen hodny chlapik hacker nam vymyslel mile prezdivky, ktere by slusny clovek ani nevyslovil a my se jen trasli strachy, aby nam vsechno nevymazal, nebo nezrusil letenky nebo ubytovani. Uz jsme chteli naverbovat sve silne spolupracovniky, ale v utery se to diky helpdesku centra vyresilo. Timto jim dekuji! A to jsem jim psala porad dokola a zapomnela na to preposilani....

Vecer jsme jeli na skok s Katarinou a Matejem do mallu. Melo to byt gratis, ale stejne jsme nakonec museli dat 10 dolacu. Hlavne ze si ridic s sebou vezl celou rodinu. Pekne traveni volneho casu. Hlavne ze jsou spolu... Prolitli jsme mall. Ja chtela opalovacky, nakonec z toho vysly Vaskovy kostkovane kratasy, botky na behani [puvodne 33, po sleve 20, u pokladny 15 dolacu] a hlavne Bob, muj novy kamarad. Je to budikove vajicko. Je tam i teplomer a nekdy vas s nim seznamim. Byla to laska na prvni pohled. Samo ze tricinko jsem si nezapomnela koupit.

Perny tyden

Psychologove tvrdi [necekejte zadny uzasny poznatek], ze nejlepe si clovek pamatuje udalosti z konce. Takze ted se nam snazi naplnit nase dny novymi uzasnymi zazitky. Meli jsme u jezera barbecue pripravenou hlavnimi mistnimi pohlavary a extra jsme se napchali. Takove jidlo jsme tady jeste neokusili, a tak z nas nikdo netancil, nerachal se v bazene, ale jen cpal steaky, ryby, roztodivne dorty atd. Cheese cake rules! Pry to ani nebylo pro nas support staff, ale counselory a specialisty, ale to je podle me jen nejaky drb. Nakonec jsem se nechala premluvit ke skoku do bazenu, ale hned po mem smoceni zaveleli k odchodu. Po party mel Matus jeste privatni koncert pro vyvolene, kde prezentoval vlastni skladbu. Inspiraci mu bylo mistni jezero... On si snad najde krasu ve vsem. Jen mimochodem, opravdu jsem nepochopila jeho dotaz, po cem se mi bude styskat, az odjedu z kempu. Opravdu mi nebude nic chybet. Takze zpet ke koncertu, kde jsem mela roli obracecky not. Matus si usmyslil, ze pry poznam noty a budu vedet, kdy obratit. No, u vyraznych prechodu to slo, ale kolikrat horecnate maval hlavou na znameni, ale ja, zaposlouchana do jeho skladeb, jsem nevnimala. Jednou mi i popadaly listy na klavesy, takze jsem byla strujcem veselych situaci. Pak nutili hrat i me, ale to jsem se nedala. Nebudu si delat dalsi mezinarodni ostudu. Vecer jeste neskoncil, stavila jsem se pred jednim bunkem, kde jsem si pri vodce vyslechla stesky a stiznosti Polek a jedne Anglicanky Nicol, ktere kolikrat nerozumi ani rodili mluvci a delaji si z ni hnusnou legraci, ale ja se snazim. Nastesti porad vtipkuje sama pro sebe, takze se staci usmivat a nemusim odpovidat, nebo mele porad dokola a to uz ji nekdy i chapu. Skotove a podobni lide proste nedokoncuji slova a maji sileny prizvuk a nam se ty jejich vety slijou do neceho takoveho: [a u eee y up ok heee]. O pul 4 jsem jeste skocila za klukama na gate. Byl tam Vasek s Matejem, hrali lacros a baseball, ale zacalo silene lit a ja taky zazila ty pocity securitaka, kdy neni do ceho pichnout, vsechna slova jsou uz vyrcena a kolem je jen tmave prazdno. I balicky, ktere jim pripravuji v kuchyni, se nedaji jist. Hnusny platek kurete, toast a octove chipsy... V lijaku me Vasek zavezl cartem do bunku a druhy den jsem vstavala az ve 12, protoze jsem mela dalsi uzasnou late shift od treti, ale tentokrat posledni! Prace ubehla v horecnatem tempu, protoze podle uzasne laundry pick-up schedule jsou ve stredu vsichni teens a ti dokazou mit i tri obrovite bagy. Samozrejme ze zrovna chodila kupa lidi, at jim vyperu a ja je bohuzel neumim poslat nekam, protoze je mi jich lito, tak jsem si jeste pridelavala praci, ale hodne lidi mi pomohlo. Vyjimecne. Vetsinou se tam schazi jen v tehdy, kdy tam neni nic na prani a mohou jen posedet.

Mail

Nekdo se nam tu naboural do schranek a na ICQ. Ja se nemuzu dostat na mail. Pokud byste mi psali [coz se ale casto nestava], tak piste na miculkova.jana@centrum.cz . Tak nas tu Cechy maji radi....

Byli jsme svedky chytani novych dusi do siti Kinder Ringu. Dva tydny se pripravovaly bunky pro tak sestilete deti, ktere prijely na tri dny ochutnat slasti Kinder Ringu, aby mohly pristi rok prijet na tech uzasnych 8 tydnu. Chatky se musely od rana do noci natirat, my je asi nejmene trikrat uklizet. Pred odjezdem se malem nepokladal cerveny koberec... jen tam stala cela svita mistnich pohlavaru a jako counselori byli vybrani jen ti nejlepsi z nejlepsich, ale pak pri snidani jen necinne prihlizeli, jak po sobe deti hazi pozivatiny a prehaduji se. Rychle se uci. Pri rannim uklidu byla podlaha poseta svrsky atd. jako u ostrilenych camperu. Slovak Matej vtipne poznamenal, ze nas reditel nevidi deti, ale chodici vacky penez s tim znakem dolaru.


Po jejich odjezd jsme byli svedky ukazu, ktery se bude v mnohem vetsi mire opakovat pristi tyden. Jeste ani neusedl prach na ceste zvireny auty rodicu deti a Carol nas nahnala pred jeden bunk a sama si to stradovala od mistnosti k mistnosti a sbirala, co se dalo. Opravdu. Delame si legraci, ze jeji paranoia, ze vsichni kradou vychazi ze rceni - podle sebe soudim tebe. Pry jedno dite plakalo, ze zabavila plysaka, ktereho nekde nechalo. My jsme se taky omezene cinili. V kosi jsem nasla ruzove flip flopy a poukazala na ne a jedna Polka je hned vytahla, a ze se ji naramne hodi. Ma utlou nozku. Ja mam neco na sprchovani, co mi doslo a spolubydlici sampon. Nechci videt ten pristi tyden, protoze ty decka si opravdu niceho nevazi a je jasne, ze kupu veci tu nechaji. Proste na jedno pouziti. Uz ted si rozdelujeme bunky, ale my to bereme vlazne oproti Polkam, ktere se uz sikuji a sbiraji zkusenosti uz nyni. Ale abych byla spravedliva, ani nektere Cesky se nestiti sebrat neco decku z bagu, i kdyz je to jen tricko kempu.... Tady Nepokrades neplati. Tak brat si neco z kychyne, to delame kvuli rozmanitosti sveho jidelnicku, ale kdyz vis, ze to patri konkrentni osobe...

Uz zaciname likvidovat nas vozovy park. Ja jsem zacala pozde tocit volantem ve velkem vanu, kdyz jsem zajizdela k laudry. Kdyz tam okolo stoji dost aut, je to mensi problem, a tak jsem trochu oprela autko o sloup, ale jen malinko, zadna ujma na karoserii. To Alzbeta byla uspesnejsi. Pri vecernim checkovani bunku sedla za volant, vetsinou ridim ja a hned musela couvat z dost uzkeho prostoru. Tak 5 zenskych na palube, asi si dokazete predstavit, jak jsme vsechny byly chytre. Alzbeta couvala asi na trikrat, motor rval, z auta se linul smradlavy kour, ani jsme si nevsimly, ze jsme se zasekly na parezu [povazovaly jsme ho za vetevku]. Kazdy mel jiny nazor na to, zda tocit doprava ci doleva. A nakonec se Alzbeta zeptala, jestli ji to vyjde a ja odvetila ano, ale staly jsme na tom parezu, auto se zhouplo a pribraly jsme bunk.... Odneslo to zrcatko. Zadna velka skoda na tech vracich, ale Alzbeta z toho byla spatna a my jsme se smaly, az jsme brecely. Druhy den se jen Celina zeptala zrovna Alzbety, kdo to udelal a ona nezapirala. Jesteze se zeptala prave ji. Ale v pohode. Nikomu to nechybi.

Dumam nad nazvem

Tak jsem zas tady. Posledni dny jsem se moc nepredrela. S koncicim letem tady zacina rozklad zevnitr. Mezilidske vztahy se zacinaji hroutit, sefove uz vas nehlidaji ostrizim okem na kazdem kroku, ale sami se nekde zasijou a clovek uz vsechno zvlada levou zadni.

Ve stredu zacala nevinnym vtipem roztrzka mezi jednim slovenskym a ceskym parem a meli jsme z toho problem malem vsichni. Ve ctvrtek ma gruppa Polaku volno a noc predtim venuji oslavne party. Take jsme se s holkama mihly kolem jejich bunku a postaly venku, jeste si delaly legraci, ze kolem strasi hlavni securitak, a kdyz se zepta, co drzime v ruce [pivo Bush], takze ze prezidenta nebo krovi. Nanestesti se odnekud vynoril, ale svou pozornost venoval nevinnemu usmevu nasi kamaradky, ne pivu za nasimi zady. Ze pry co je tady k smichu... Nenapadne jsem se vytratila, zacalo byt husto. Hledal rozzurene golfove autko a naseho spolubydliciho. Ten totiz schoval autko Matejovi bezicimu se rychle prevlect za roh, ale ten uz nemel cas ho hledat a sef ho potkal, a kde ze ma buggy. Tak musel s pravdou ven. Jenze Cechum pripada, ze praskal a od te doby zacala drobna slovni pre mezi nima, nenavistne poznamky o protekcnim zbozi. Sef security naseho spolubydliciho tak serval, ze ten se bal jeste dva dny jit do prace. Ten vecer uz Vasek nespal, bdel az do zacatku prace o pul 2. My dve se Zuzkou jsme potkaly Sama, ktery si potreboval nekam odskocit a dal nam do uschovy svuj laptop, ktery mi vzapeti asi vtipne ukradli counselori a ja litala nervni po okoli a hledala ho, ze to bude na me. No my z te vychodni Evropy.... Pred kuchyni mimo zamknutou zonu je velka lednicka plna zmrzliny, kterou nas uz nebavi tajne pojidat, ale ten vecer jsme tam nasli jeste cokolady, takze i po nocich cpeme. Zbytek noci jsme stravili s podivnou Anglicankou, ktera mela na konci ruky sberac na odpadky a s baterkou chodila okolo a sbirala spacky a hudrala na neporadek. Nikdo ji obycejne moc nerozumi, protoze jeji vyslovnost je jeste prisernejsi nez u jinych Anglicanu a i Amici nemohou pochopit, ze opravdu mluvi stejnym jazykem. S jejim prasatkovou baterkou jsme se zavreli do neobydlene chatky hruzy a vyslechli si jeji "zivotni pribeh", kdy clovek potreboval hodne fantazie, aby si pulku domyslel.

Neco z postrehu o mistnich Polacich. Vsichni si mysli, ze se pradlo vypere lepe, kdyz k nemu pridate prasek na myti podlahy. Vsichni jsou antisemite, a ani jim to neprijde. Pry ze to je v Polsku uplne bezne, takze se to ani tak nebere. Kdyz vlezou do pokoje, kde to trochu pachne, tak to jiste smrdi Zidama. Ale brat jejich penize jim nevadi. Taky cekaji, az nebudou viza, ale to by tu byl uplny nalet. Uz tak jsou vsude cele rodiny Polaku. A urcite mi poctivi odpusti, ale oni nejak vsechno zarizeni tady povazuji za kolektivni vlastnictvi. Nechci videt tu situaci, az kids odjedou a zbydou po nich kupy obleceni, vetraku a dalsiho zarizeni. To nebudou lidi, to ze z nich stanou hrabajici zviratka. Pry vloni se to davalo chudym, ale kdo vi, jak ted.

Celina vubec nechape, jak muzeme chtit mit day off, nebo se tesit z prace do te nasi stodoly. Nebo jak muzeme vsechny penize tady vydelane utratit za cestovani. To ona vydelane penize da synkovi na domek. Ma 10 na hodinu, 7 dnu v tydnu, 6 mesicu... Tak si to spocitejte....

Cerna Gosia, ktera nepochytila zatim ani zbla z jazyka anglickeho, rada zveda telefony a citi se pritom dulezite. V sobotu jsem kvuli teto jeji libustce musela litat po kempu a nejak se domnivat, co asi v tom telefonu mohla slyset. Ona zvladne tak rict yes, ok a bye. Pak jsem zas po ni jecela, at to proboha nezveda a ona dulezite, ze to je jeji povinnost.

V patek meli kids nejakou tajnou akci, na kterou jsme samozrejme nebyli zvani, ale matus a jeho konexe s prezivsima holocaust... V Cultural centre [telocvicna] byl Warshaw ghetto memorial. Kdyz jsme tam vstoupili, tak na nas zacali zurive mavat, at zalezem, ale stejne jsme tam dlouho nevydrzeli, nebot tam bylo silene dusno. Prezivsi zapalovali svicky a kids zpivali a rikali nejake basne z ghetta. Vsichni byli v bilem, ale decka se porad couraly sem a tam a ani to prostredi jim tam nedodalo nejak moc vaznosti. Az o pul 11 vecer bylo neco zajimavejsiho, ale ne uz s takovym obecenstvem. Pan, ktery byl na Schindlerove seznamu, nam vypravel svuj pribeh. Bylo to takove komorni prostredi a z nasich znamych jsem tam byla sama. Zuza mela nocni v laundry a ostatni ji tam delali alkoholovou spolecnost, nebot nemela co prat. Ja jsem si zatim vyslechla klasicke Schindlerovske story, panovi bylo krasne rozumet a rikal to skoro automaticky, ale opravdu bylo zajimave setkat se s nekym takovym ve skutecnosti a potvrdit to Spielbergovske movie. Hodne na to odkazoval. Nejzajimavejsi byly ty okamziky, kdy potvrzoval Schindlerovu odvahu a jeho schopnosti. Jak dokazal zachranit lidi, kteri uz meli hlaven pistole u hlavy, kdyz ssmanovi nabidl whiskey. Nebo jak dokazal zachranit lidi z dobytcaku nebo manzelku pana vypravejiciho, ktera si ustrihla kousek uniformy, ktera ji byla prilis velka a chteli ji za to poslat do vyhlazovaciho tabora. Nevedela jsem, ze predtim mel Schindler byznys u nas. Pan na nas porad odkazoval. A taky vzpominal, jak po valce Polaci navrativsi Zidy likvidovali a celkove jak se k nim chovali. Ze pak lyncovali lidi, kteri treba nejake Zidy ukryvali a jeden pan celou valku ukryval dve deti a na konci valky nemohl ani vylezt z domu a radsi s jeho pomoci utekl do statu nebo nekam. A pan mi osvetlil, jak to vlastne bylo s povinnosti nosit Davidovu hvezdu. Polaci pry na ne praskali a muze poznali snadno podle toho, ze byli obrezani, ale zeny mohly uprchnout, pokud je nekdo neudal. To byl opravdu nejzajimavejsi vecer v taborove historii a bylo nas tam poskrovnu.

V nedeli jsme nikam nejeli. Vasek chtel spocinout. Ja jsem si zahrala dvakrat tenis, zaplavala si a poprve se tu slunila. Vsak me znate, oproti ostatni jsem reditel vapenky, ale potit se na slunci opravdu neni moje hoby. Skoda jen, ze nam pujcili jednu starou odrbanou raketu a jednu detskou kratkou. Ale ja jsem hrala s normalni. Ale ne s Vaskem. Toho proste k tenisu nedonutim, i kdyz je tady kurtu kupa. Vasek dopoledne hyril dobrou naladou, ale cim dal se blizila jeho smena, tak byl protivnejsi a protivnejsi. Proziva to tu hure nez ja. Zacali jsme hrat i beach volleyball a tak mame pisek i v usich.... Byla tu i nejaka skupina, kdy jsme prave na kurtu uslyseli nejake tony a plni strachu se vmisili mezi deti, ale hrali nejaky napodobeninovy mismas, i kdyz docela slusne, ale deti jen behali po gym a kdyby jim pustili prehravac, vypadalo by to stejne. Workgroup [minuli ucastnici tabora, co ted obsluhuji deti] jeli na koncert Dave Matthews band a my jim tise zavideli, tim spis, ze se tam dostal i Matus. Jako asi nejlepsimu pracovnikovi kuchyne mu listek venoval nas Jamajcan Hudley, ktery i ze starych nepozivatin dokaze vykouzlit "chutnou" krmi.

Uz pomalu zavadime "americky styl spsontani"[= uklizeni]. Jedna Polka uz rezignovala na jakys takys uklid a vsechno se dela rychle na oko. Nejradsi by tam jen strikla nejakou vonavku a bylo by. Timto se trhaji rekordy v rychlosti. Ale nejvic me prekvapuje lidska vlastnost prizpusobit se vsemu a vsude. Diky tomuto asi vladneme planete. Uz skoro nevnimam, co je kolem me a pripadam si, ze tu snad budu navzdy. Ani si uz nedokazu uvedomit, ze nekde mam svuj soukromy koutek. Ale za tri tydny uz to bude jinak a je uz na case, protoze uz nekdy drobne rozmisky prerustaji ve velka nedorozumeni a nekdy si od sebe opravdu musime odpocinout. Nedokazu pochopit, jak tu Polaci mohou zustat jeste skoro 2 mesice dele, kdyz uz ted porad skuhraji, jak se jim styska po Polske.