Poslední dobou jsou oblíbené party spojené s nějakým kulinářským uměním. Kromě toho, že se více méně pravidelně sejdeme a cpeme se a popíjíme, tak tomu někdy dáme i nějaké téma.
Na sushi workshopu jsem zjistila, že jeho výroba je hračka, horší už je to s jeho pojídáním. V Jablonci nás přivítala vařená chobotnice, jejíž chapadel s přísavkami jsem se odmítla i dotknout, natož pozřít. Až po důkladném oloupání jsem ten kousek gumový bezchutný zkusila. Loupání krevet mi na rozdíl od Vaška nevadilo a mohla jsem do řasy a rýže zabalit lososa, houby shitake, kukuřičky, švestky, bambusové výhonky, mrkev, ředkev a další pochutiny. Jen aby to bylo pěkně barevné. Krymské víno jsme prokládali stylovým teplým saké, bojovala jsem s hůlkami a sbírala odvahu ke každému kousku sushi, které se namáčí do sójovky s křenem wasabi, po kterém mi vždycky vyhrkly slzy. Nejrychleji stejně mizely mandle, japonská směs a zkusila jsem i sušené ryby. Na konci jsme si s Malým Japoncem dali ještě malou lekci japonštiny a s díky odmítli výslužku…
Na pizza party v mé improvizované pizzerii se sešla kupa nesourodých lidí, ale byla z toho úspěšná, i když druhý den docela náročná akce. Hlavní šéfkuchař Vašek připravil těsto a každý si vytvořil svou originální pizzu. Cuketovomangová, šunková s banánem a pizza s kozími rohy byly královnami večera. Pekla se jedna pizza za druhou a pilo se všechno, co teklo. I jindy nesmělý Hatlin Jarda po x sklenkách weina zpíval píseň o sektářích, brousil si na ně nůž a zapřadával rozhovory o nasazení cizopasníků při nemocech. Byly tanečky, já zas neustále kroutila volume doprava, pizza nám lezla i ušima a po rozostření mého zraku o půl jedné jsem odpadla. Vašek ještě do noci uklízel… Druhý den jsem se dozvěděla o svých slivovicových excesech atd. a přikázala si abstinovat… Do fesťáku, na který jsme se chystali druhý den…
Na sushi workshopu jsem zjistila, že jeho výroba je hračka, horší už je to s jeho pojídáním. V Jablonci nás přivítala vařená chobotnice, jejíž chapadel s přísavkami jsem se odmítla i dotknout, natož pozřít. Až po důkladném oloupání jsem ten kousek gumový bezchutný zkusila. Loupání krevet mi na rozdíl od Vaška nevadilo a mohla jsem do řasy a rýže zabalit lososa, houby shitake, kukuřičky, švestky, bambusové výhonky, mrkev, ředkev a další pochutiny. Jen aby to bylo pěkně barevné. Krymské víno jsme prokládali stylovým teplým saké, bojovala jsem s hůlkami a sbírala odvahu ke každému kousku sushi, které se namáčí do sójovky s křenem wasabi, po kterém mi vždycky vyhrkly slzy. Nejrychleji stejně mizely mandle, japonská směs a zkusila jsem i sušené ryby. Na konci jsme si s Malým Japoncem dali ještě malou lekci japonštiny a s díky odmítli výslužku…
Na pizza party v mé improvizované pizzerii se sešla kupa nesourodých lidí, ale byla z toho úspěšná, i když druhý den docela náročná akce. Hlavní šéfkuchař Vašek připravil těsto a každý si vytvořil svou originální pizzu. Cuketovomangová, šunková s banánem a pizza s kozími rohy byly královnami večera. Pekla se jedna pizza za druhou a pilo se všechno, co teklo. I jindy nesmělý Hatlin Jarda po x sklenkách weina zpíval píseň o sektářích, brousil si na ně nůž a zapřadával rozhovory o nasazení cizopasníků při nemocech. Byly tanečky, já zas neustále kroutila volume doprava, pizza nám lezla i ušima a po rozostření mého zraku o půl jedné jsem odpadla. Vašek ještě do noci uklízel… Druhý den jsem se dozvěděla o svých slivovicových excesech atd. a přikázala si abstinovat… Do fesťáku, na který jsme se chystali druhý den…
Žádné komentáře:
Okomentovat