Další víkend jsem pokračovala v započaté tradici návštěv, takže mě navštívily Tera s Evou. Eva se nechala slyšet, proč Ostrava nevypadá jak Liberec. Takže trocha klasiky – weino, muzeum (zdarma s výstupem na věž – vily v záplavě zeleně), botanická, Ještěd (po dešti úžas), Ořešník, Svijany. Tera jako velká antropoložka musela sobotní dopoledne strávit studijně, ale aspoň nebyla nervní.
Už jsem si docela zvykla ležet na podlaze. Dlím na ní jako hostitel a i jako host. Pomáhá únava či alkohol. Viz Terin popisek u fota: tvrdý život, tvrdá postel. Holky místní prostředí inspirovalo k německé konverzaci, čímž mi mírně lezly na nervy, ale jinak jsme se měly awesome. Naučila jsem se podle zpěvu rozpoznat budníčka menšího a večer jsme si povídaly pohádky „každá jedno slovo“. Holky si užívaly jídlo, mračna, skály, louky, vodopády.
Už jsem si docela zvykla ležet na podlaze. Dlím na ní jako hostitel a i jako host. Pomáhá únava či alkohol. Viz Terin popisek u fota: tvrdý život, tvrdá postel. Holky místní prostředí inspirovalo k německé konverzaci, čímž mi mírně lezly na nervy, ale jinak jsme se měly awesome. Naučila jsem se podle zpěvu rozpoznat budníčka menšího a večer jsme si povídaly pohádky „každá jedno slovo“. Holky si užívaly jídlo, mračna, skály, louky, vodopády.
1 komentář:
jak bychom se jinak mohly mit s tak awsome hostitelkou:)! hej to cucim, ze budnicek zustal nezapomenut, tak priste bude dalsi lekce;) EE
Okomentovat