Maťo a docentská párty

Ano, evidentně to tu zanedbávám. Ano, je mi to vyčítáno. Ano, pokusím se to napravit.

Co se týče doby předvánoční, v mysli mi utkvěl víkend s Maťom a chata s docenty. S Maťem jsme "slezli" pár skalek, rozhleden a jiných pamětihodností v okolí Vsetína, při večerech ochutnali minimálně šest druhů alkoholu a rozebírali své troubles, ale rána krutá nebyla.

"Přifařila" jsem se i na jednu oslavu docentury a sama sebe jsem pasovala na posluhovačku/hospodyňku, protože jsem chtěla být aspoň trochu užitečná, když už jsem se neustálých odborných debat nemohla účastnit... Ale aspoň jsem si při půlkách se všema potykala. A tak se cpali - vepřová kolena, guláš, kuřata a další pochutiny, dopili pivo a já přiskočila s dalším a docenti i jejich vážení studentíci pořád něco řešili. Hlavně se drbaly ženské na katedře se slovy: je blbá, neschopná... a ještě je hnusná. Ale fascinoval mě jejich rozhled. Nic ve stylu "všechno vím, všechno znám", ale opravdový zájem o všechno a člověk se pak ostýchal cokoliv říct. A spát jsem šla až o půl páté, jedna rozjařená doktorantka dlouho nemínila jít spát (byly jsme tam jen dvě holky), a tak jsem shlédla i vážené docenty potácející se na onu místnost ve spodním prádle. Ale při tom kvantu jídla se i přes neustálé popíjení nikdo nezřídil.

V sobotu jsme vyrazili s jedním studentem speleologem hledat pulčínské jeskyně. Takže rojnice a nález malé a velké pseudokrasová jeskyně (asi 30 m). Já jen zvenku poslouchala ten pláč a skřípění zubů (ha), když ze začátku museli šphat po laně asi 5 metrů a kolem byli pavouci a dál se plazit nebo sklouzávat dolů. Pulčinské skály byly pocukrované sněhem a návštěva u Vilíka nesměla chybět. Večer se osazenstvo trochu proměnilo, omládlo a zvtipnělo. Tak jsem si vyslechla třeba studentský postup před vstupem do Ostravice kvůli měření - navlečení do igelitového pytle a pečlivé obalování potravinářskou fólií, aby si voda stejně našla cestu...

Tak snad alespoň fotodokumentáž bude názornější než má slova.