V pátek po Benešově jsem dorazila za Terou, abychom si v Aeru střihly dva filmy za večer. Ježíš je normální! je dokument o církvi Triumfální centrum víry a úplně mě rozhodil. Jak jde člověk lehce zmanipulovat, jak lidem dorůstají končetiny, jak děti upadají do transu, aby se setkaly s Ježíšem, jak se v rockovém stylu pěje o tom, že Ježíš je borec, jak se má všechno a všichni zatratit jen kvůli němu... No to by bylo na dlouho.
Pak nás dostala drsná indická pohádka Slum dog millionaire. Střih, hudba, obraz i happyend dostanou každého. Asi se rapidně zvýší zájem o Indii.
V sobotu jsme po pár nezdarech šly do Botanické na orchideje. Tenhle nápad měla asi půlka Prahy. Nemohly jsme ji hned najít, takže jsme se domnívaly, že název Fata Morgana sedí. Liberecká botanická zahrada je lepší, ale po shlédnutí všech těch orchidejí a stromobytců jsme taky zatoužily mít nějaký ten exemplář doma.
Pak jsem ještě projevila přání si dát poprvé kávu ve Slavii, ale asi jsme pro ně nepředstavovaly dostatečně perspektivního zákazníka, takže mě svou ignorací vypudili ještě před objednáním. Příště radši hned do Café Louvre na cafe au lait a cheesecake.
Před sobotním odjezdem mě Tera ovínila vínem z hrnku a já se rozloučila s jejím domem z 30.let, kde původní zařízení ještě nabobtnalo, stěží se člověk prodere do Teřiny komůrky a to Tera a další její spolubydlící systematicky likvidují krámy válející se všude kolem bezostyšně přímo před očima jejich majitele (40-ti letý podivín vypadající na 30, co s ní studuje FHS).
Pak nás dostala drsná indická pohádka Slum dog millionaire. Střih, hudba, obraz i happyend dostanou každého. Asi se rapidně zvýší zájem o Indii.
V sobotu jsme po pár nezdarech šly do Botanické na orchideje. Tenhle nápad měla asi půlka Prahy. Nemohly jsme ji hned najít, takže jsme se domnívaly, že název Fata Morgana sedí. Liberecká botanická zahrada je lepší, ale po shlédnutí všech těch orchidejí a stromobytců jsme taky zatoužily mít nějaký ten exemplář doma.
Pak jsem ještě projevila přání si dát poprvé kávu ve Slavii, ale asi jsme pro ně nepředstavovaly dostatečně perspektivního zákazníka, takže mě svou ignorací vypudili ještě před objednáním. Příště radši hned do Café Louvre na cafe au lait a cheesecake.
Před sobotním odjezdem mě Tera ovínila vínem z hrnku a já se rozloučila s jejím domem z 30.let, kde původní zařízení ještě nabobtnalo, stěží se člověk prodere do Teřiny komůrky a to Tera a další její spolubydlící systematicky likvidují krámy válející se všude kolem bezostyšně přímo před očima jejich majitele (40-ti letý podivín vypadající na 30, co s ní studuje FHS).
Cafe Louvre
Botanická zahrádka
Tera a orchidej
Žádné komentáře:
Okomentovat