Mno, u mě nic nového. Místy koukám na něco vztahujícího se ke státnicím, místy do blba, místy vybírání sedačky, skříně a podobných užitečností do nového bytečku. Uhodli jste, nejvíce mě baví to poslední. Takže v učení skluz, ale nebaví mě to, neleze mi to do hlavy a některé mé opakovačky jsou takové letem světem... na to se přece nemohou ptát... Ale jako vždy - nejvíce koukám do toho, co mi asi bude na houby. Nebyla bych ani první, ani poslední. Ve věci obhajoby to vypadá slibně, oba mi navrhli za 1, ale já upřímně musím říct, že je to jen proto, že jsou měkcí, nebo tomu prostě nerozumí (lidově řečeno - je blbá). To potom hlavně ať přežiju...
Mamina se mnou debatuje stylem: "A vezmi si do Liberce ručník a utěrku a na narozeniny ti koupím pračku..." Když opomeneme to připomínání základních věcí, tak pračka se šikne... Už se těším a už aby to bylo. Příští týden bych měla jet převzít byt (přede mnou tam byla krizová manažerka z KB...oou), vycálovat jim asi 20 táců a jít na tu vstupní prohlídku. Snad se paní doktorka uráčí, tento týden byla fuč...
Nejmilejší částí dne je zkouknout Přátele a jít spát (ne hned po nich, ha). A po ránu se budit s myšlenkou, že mě až do půl 8 nic pěkného nečeká... A tak se mám radovat z každého dne... Moje studijní výkonnost je velmi nízká. Marně vzpomínám na svatý týden před maturitou, kdy jsem vstávala v 6.
Alespoň ve středu jsem vyrazila do víru velkoměsta a s Katkou jsme spočly při víně a nenucené konverzaci, abych se i v pátek po příjemné vzpruze v bazénu nevrhla na učení, ale poseděla při víně s našima a dnes abych se doma sama nebála - dám si skleničku.
Překvapivě při tom studiu až tak moc nekynu. Konečně jsem se vzmohla na novou baterku do mobilu, takže se mi nebude vypínat při většině příchozích hovorů a obleček na státnice mám v nenápadném, ale snad elegantním stylu. Nebyla jsem ani tak drahá, slevy jsou dobrá věc (ještěže mi ty úvodní kalhoty za 2000 nesedly...).
Takže tak já žiju. Ať už je čtvrtek! Ne, ať má den 48 hodin přinejmenším! Více času na blbiny... A mj. máte někdo k dispozici dodávku ke stěhování?
Eva dumá nad studiem v Utrechtu, ale Liberec ji přijde více exotičtější, ha. A taky ta moje linie - až moc přímá, pár dnů po státnících nástup do práce. Ale víme, že jsou lidé, kteří by mě poslali do prácovního procesu už při studiích... Ale já se snad neusadím! Sice nevím z čeho, ale určitě budu šetřit na dálavy... Posunuju se na provařený západ, pomalu ale jistě, ha. Užívejte dnů za mě...
A závěrem:
„Nikdo nedělá větší chybu než ten, kdo nedělá nic v domnění, že to málo, co udělat může, nemá smysl." (E. Burke)
1 komentář:
Vydrž, Prťka, vydrž...
Okomentovat