Sama doma

Tak pokračuji, kde jsem skončila... Návštěva Tomáše s pidilidma pohoda, kluci se v bazénu jen vozili ve své nafukovací formuli a taxíku (cab), pak jsme je s Tomem s becherovkou zastoupili . Vašek dojel už v neděli večer a tímto počala má kariéra závodního jezdce, kdy jsem zdolala trasu do Studénky, po dálnici do školy a při výletě za Odry (dál už jsem odmítla vymlouvajíc se na únavu).

Koupání při svíčkách - romanika až na půdu

Vaškovi jsem představila pár zajímavostí (viz fota), u Razovských tufitů málem zíval nudou, ale přece jen nemůže každá přírodní památka vyrazit člověku dech. Jako správný "Vlezudokaždélouže" se vykoupal ve Slezské Hartě a vydržel mé neustálé popohánění, abychom stihli dojet na naši večerní party u bazénu. Fascinovalo mě nulové značení zajímavostí, snad aby tam náhodou nechodili lidé a nezvyšovali turistický ruch, ha a úroveň restauračních zařízení atd. rovnající se úrovni méně vyspělých zemí.

Kružberk

Slezská Harta

Razovské tufity

Okolo Harty

Lávový proud u Meziny

Uhlířský vrch

Rešovské vodopády

Pokoupaní, pochutnání, popití, povídání s pár známýma bylo skvělé a jako hostitelka jsem se těšila ze všech darovaných lahví vína. S Vaškem jsme měli relativně klidný týden jako v manželství po 20 letech a asi jsem se mu příliš nezprotivila, když mě vzal ještě na Vsetín.

Sobota na chatě byla pracovní, ale i ze sběru borůvek se dá udělat zajímavá akce, když to proložíte piknikem s knedlem-vepřem-zelem-pivem s okolními panoramaty, česáním cizí třešně a zakončením v Kolibě... V neděli jsme se podívali na Lukov - moje dávná touha po přečtení knížky o Janu Adamovi z Víckova, co vedl zbouřené Valachy (1620-1628), dobrovolníci ho postupně lepí a večer jsme poseděli s Lenkou.

Lukov

S Vaškovou matinkou

V Přerově

Ve středu se vyráží do Tater a v plánu je čtyřdenní přechod od Ždiaru po Zverovku a po letmém pohledu na mapu vám bude jasné, čeho se obávám. Ale operativně se dá řešit všechno...

Radši si jdu už lehnout, abych byla fit.