Dumam nad nazvem

Tak jsem zas tady. Posledni dny jsem se moc nepredrela. S koncicim letem tady zacina rozklad zevnitr. Mezilidske vztahy se zacinaji hroutit, sefove uz vas nehlidaji ostrizim okem na kazdem kroku, ale sami se nekde zasijou a clovek uz vsechno zvlada levou zadni.

Ve stredu zacala nevinnym vtipem roztrzka mezi jednim slovenskym a ceskym parem a meli jsme z toho problem malem vsichni. Ve ctvrtek ma gruppa Polaku volno a noc predtim venuji oslavne party. Take jsme se s holkama mihly kolem jejich bunku a postaly venku, jeste si delaly legraci, ze kolem strasi hlavni securitak, a kdyz se zepta, co drzime v ruce [pivo Bush], takze ze prezidenta nebo krovi. Nanestesti se odnekud vynoril, ale svou pozornost venoval nevinnemu usmevu nasi kamaradky, ne pivu za nasimi zady. Ze pry co je tady k smichu... Nenapadne jsem se vytratila, zacalo byt husto. Hledal rozzurene golfove autko a naseho spolubydliciho. Ten totiz schoval autko Matejovi bezicimu se rychle prevlect za roh, ale ten uz nemel cas ho hledat a sef ho potkal, a kde ze ma buggy. Tak musel s pravdou ven. Jenze Cechum pripada, ze praskal a od te doby zacala drobna slovni pre mezi nima, nenavistne poznamky o protekcnim zbozi. Sef security naseho spolubydliciho tak serval, ze ten se bal jeste dva dny jit do prace. Ten vecer uz Vasek nespal, bdel az do zacatku prace o pul 2. My dve se Zuzkou jsme potkaly Sama, ktery si potreboval nekam odskocit a dal nam do uschovy svuj laptop, ktery mi vzapeti asi vtipne ukradli counselori a ja litala nervni po okoli a hledala ho, ze to bude na me. No my z te vychodni Evropy.... Pred kuchyni mimo zamknutou zonu je velka lednicka plna zmrzliny, kterou nas uz nebavi tajne pojidat, ale ten vecer jsme tam nasli jeste cokolady, takze i po nocich cpeme. Zbytek noci jsme stravili s podivnou Anglicankou, ktera mela na konci ruky sberac na odpadky a s baterkou chodila okolo a sbirala spacky a hudrala na neporadek. Nikdo ji obycejne moc nerozumi, protoze jeji vyslovnost je jeste prisernejsi nez u jinych Anglicanu a i Amici nemohou pochopit, ze opravdu mluvi stejnym jazykem. S jejim prasatkovou baterkou jsme se zavreli do neobydlene chatky hruzy a vyslechli si jeji "zivotni pribeh", kdy clovek potreboval hodne fantazie, aby si pulku domyslel.

Neco z postrehu o mistnich Polacich. Vsichni si mysli, ze se pradlo vypere lepe, kdyz k nemu pridate prasek na myti podlahy. Vsichni jsou antisemite, a ani jim to neprijde. Pry ze to je v Polsku uplne bezne, takze se to ani tak nebere. Kdyz vlezou do pokoje, kde to trochu pachne, tak to jiste smrdi Zidama. Ale brat jejich penize jim nevadi. Taky cekaji, az nebudou viza, ale to by tu byl uplny nalet. Uz tak jsou vsude cele rodiny Polaku. A urcite mi poctivi odpusti, ale oni nejak vsechno zarizeni tady povazuji za kolektivni vlastnictvi. Nechci videt tu situaci, az kids odjedou a zbydou po nich kupy obleceni, vetraku a dalsiho zarizeni. To nebudou lidi, to ze z nich stanou hrabajici zviratka. Pry vloni se to davalo chudym, ale kdo vi, jak ted.

Celina vubec nechape, jak muzeme chtit mit day off, nebo se tesit z prace do te nasi stodoly. Nebo jak muzeme vsechny penize tady vydelane utratit za cestovani. To ona vydelane penize da synkovi na domek. Ma 10 na hodinu, 7 dnu v tydnu, 6 mesicu... Tak si to spocitejte....

Cerna Gosia, ktera nepochytila zatim ani zbla z jazyka anglickeho, rada zveda telefony a citi se pritom dulezite. V sobotu jsem kvuli teto jeji libustce musela litat po kempu a nejak se domnivat, co asi v tom telefonu mohla slyset. Ona zvladne tak rict yes, ok a bye. Pak jsem zas po ni jecela, at to proboha nezveda a ona dulezite, ze to je jeji povinnost.

V patek meli kids nejakou tajnou akci, na kterou jsme samozrejme nebyli zvani, ale matus a jeho konexe s prezivsima holocaust... V Cultural centre [telocvicna] byl Warshaw ghetto memorial. Kdyz jsme tam vstoupili, tak na nas zacali zurive mavat, at zalezem, ale stejne jsme tam dlouho nevydrzeli, nebot tam bylo silene dusno. Prezivsi zapalovali svicky a kids zpivali a rikali nejake basne z ghetta. Vsichni byli v bilem, ale decka se porad couraly sem a tam a ani to prostredi jim tam nedodalo nejak moc vaznosti. Az o pul 11 vecer bylo neco zajimavejsiho, ale ne uz s takovym obecenstvem. Pan, ktery byl na Schindlerove seznamu, nam vypravel svuj pribeh. Bylo to takove komorni prostredi a z nasich znamych jsem tam byla sama. Zuza mela nocni v laundry a ostatni ji tam delali alkoholovou spolecnost, nebot nemela co prat. Ja jsem si zatim vyslechla klasicke Schindlerovske story, panovi bylo krasne rozumet a rikal to skoro automaticky, ale opravdu bylo zajimave setkat se s nekym takovym ve skutecnosti a potvrdit to Spielbergovske movie. Hodne na to odkazoval. Nejzajimavejsi byly ty okamziky, kdy potvrzoval Schindlerovu odvahu a jeho schopnosti. Jak dokazal zachranit lidi, kteri uz meli hlaven pistole u hlavy, kdyz ssmanovi nabidl whiskey. Nebo jak dokazal zachranit lidi z dobytcaku nebo manzelku pana vypravejiciho, ktera si ustrihla kousek uniformy, ktera ji byla prilis velka a chteli ji za to poslat do vyhlazovaciho tabora. Nevedela jsem, ze predtim mel Schindler byznys u nas. Pan na nas porad odkazoval. A taky vzpominal, jak po valce Polaci navrativsi Zidy likvidovali a celkove jak se k nim chovali. Ze pak lyncovali lidi, kteri treba nejake Zidy ukryvali a jeden pan celou valku ukryval dve deti a na konci valky nemohl ani vylezt z domu a radsi s jeho pomoci utekl do statu nebo nekam. A pan mi osvetlil, jak to vlastne bylo s povinnosti nosit Davidovu hvezdu. Polaci pry na ne praskali a muze poznali snadno podle toho, ze byli obrezani, ale zeny mohly uprchnout, pokud je nekdo neudal. To byl opravdu nejzajimavejsi vecer v taborove historii a bylo nas tam poskrovnu.

V nedeli jsme nikam nejeli. Vasek chtel spocinout. Ja jsem si zahrala dvakrat tenis, zaplavala si a poprve se tu slunila. Vsak me znate, oproti ostatni jsem reditel vapenky, ale potit se na slunci opravdu neni moje hoby. Skoda jen, ze nam pujcili jednu starou odrbanou raketu a jednu detskou kratkou. Ale ja jsem hrala s normalni. Ale ne s Vaskem. Toho proste k tenisu nedonutim, i kdyz je tady kurtu kupa. Vasek dopoledne hyril dobrou naladou, ale cim dal se blizila jeho smena, tak byl protivnejsi a protivnejsi. Proziva to tu hure nez ja. Zacali jsme hrat i beach volleyball a tak mame pisek i v usich.... Byla tu i nejaka skupina, kdy jsme prave na kurtu uslyseli nejake tony a plni strachu se vmisili mezi deti, ale hrali nejaky napodobeninovy mismas, i kdyz docela slusne, ale deti jen behali po gym a kdyby jim pustili prehravac, vypadalo by to stejne. Workgroup [minuli ucastnici tabora, co ted obsluhuji deti] jeli na koncert Dave Matthews band a my jim tise zavideli, tim spis, ze se tam dostal i Matus. Jako asi nejlepsimu pracovnikovi kuchyne mu listek venoval nas Jamajcan Hudley, ktery i ze starych nepozivatin dokaze vykouzlit "chutnou" krmi.

Uz pomalu zavadime "americky styl spsontani"[= uklizeni]. Jedna Polka uz rezignovala na jakys takys uklid a vsechno se dela rychle na oko. Nejradsi by tam jen strikla nejakou vonavku a bylo by. Timto se trhaji rekordy v rychlosti. Ale nejvic me prekvapuje lidska vlastnost prizpusobit se vsemu a vsude. Diky tomuto asi vladneme planete. Uz skoro nevnimam, co je kolem me a pripadam si, ze tu snad budu navzdy. Ani si uz nedokazu uvedomit, ze nekde mam svuj soukromy koutek. Ale za tri tydny uz to bude jinak a je uz na case, protoze uz nekdy drobne rozmisky prerustaji ve velka nedorozumeni a nekdy si od sebe opravdu musime odpocinout. Nedokazu pochopit, jak tu Polaci mohou zustat jeste skoro 2 mesice dele, kdyz uz ted porad skuhraji, jak se jim styska po Polske.