V tomto prispevku bych vam chtela trochu nastinit svuj job. V 7 se strhne obrovsky zmatek, jakoby tady vsichni byli poprve.... Nabehnou se uklidit zachodky v dining room, mini social hall, kantyne [nutnost odolat sladkostem a pitickam na baru], baru a Annie [zachvev nejake kultury]. To jsou dva nebo jeden clovek [vetsinou ja sama, ostatni asi odpocivaji pred snidani]. Zbyvaji sprchy [ne kazdy bunk ma sve], chatky workgroups [obsluhuji a uklizeji po detech] internet a nevim co jeste. V 9 se jde na 15 min na snidani. V 10 se zase bezi uklidit bunky deti. Par lidi na girls side, par na boys. Urcite radsi jdu k holkam, protoze jsou mi prijemnejsi vlasy vsude kolem nez mit pak fekalni historky.... Vetsina jejich obyvatelu je v prachu, jen sem tam se mihnou, nebo jen mijime spici postavy. Nekdo musi dlit v pradelne, dodelat resty z predchoziho dne a v 10 zacne nas spolupracovnik vozit bagy kids. Pak se tedy vrhnem na pradelnu, kde je dle meho nazoru max. kapacita 4 lidi a byva nas tam i 14... Dopoledne se nekdy musi uklidit i rooms hostu, jako je lakeside [domky u jezera] a motel. Nekdy i Hillside, kde se strida staff. Mezi pranim nas nervni Carol odveluje na ruzna mista. Rozkazy sdeluje telefonicky nebo osobne. Mame heslo - Do not work, just stay busy. Pridala jsem i Arbeit macht frei... na konci kempu to napisu na branu. Ha. Nekteri Polaci maji pristup ve smyslu nic nema sensu, takze od toho se odviji jejich aktivita. "Nesukaj senzu v Amerike." Jejich oblibena veta...
Ja mam povest prisne spolupracovnice a cloveka, ktery vi, co se sustne a kde co je, i kdyz nevim, kde na to prisli. Carol treba nasla vino mezi policema a Celina kdyz to zjistila, ze ji chybi, jako prvni se sla zeptat samozrejme me. A ja jako clovek vedouci jsem dostala jako prvni servano. Kdyby bylo, tak by nas pry vsechny pocastovala, kdyz Carol mela day off. Coz bylo neco predstupen meho day off, protoze takovy klid jsme ze celou dobu nezazili. Moc jsme se nepredreli, mohli jsme si delat, co se nam zlibilo a i tak bylo vsechno hotovo.
Lunch mame na 1, dinner na 7. Pulhodinova prestavka na oboje. Jime po kids. Jidlo je prijemnym vysvobozenim a spolecenskou udalosti. Sice posledni dobou uz nemame moc international stul, ale navrhla jsem zlepseni stavajici situace.
O pul 6 se jdou checkovat bunky, jestli nekde nechybi toaletak, mydlo nebo sanitizer. Jinak se prubezne porad perou sheets, rucniky hostu atd.
Nase pracovni nacini - jedovate spreje [univerzalni ruzovy, modry, zluty a zeleny], papir, smata [hadr po polsky, jinak mu uz nerekneme], koste slamove, mop molitanovy [na 14 lidi uz jen dva, zbytek je rozkraden...] Podle potreby sileny odkluzac [vacuum cleaner]. Presunujeme se vetsinou pesky, ruce pak taham z tech kyblu skoro po zemi, popripadne mame golfove autko, nebo kraskna dodavka. Tou jsme jednou mely nepripraveny rozvezt pradlo, Zuzka se odvazne vrhla za volant, ale nejprv jsme se nemohly ani rozjet, automaticka prevodovka je zvlastni zarizeni, pak jsme zase nemohli najit neco jako rucni brzdu, ale nahodny kolemjdouci nam napovedel, takze Zuza nemusela sedet v aute a mit nohu na brzde, aby nesjelo z kopecka.
Uz mi pomalu konci day off, nikam jsme nejeli, ale byli jsme na slapadlech a v bazenu. O slapadla jsme si museli rikat 3x v prubehu 3 hodin a vyvijet mirny natlak na chlapka z JAR, aby nam to povolil. Jednou nam to povolil nekdo jiny a on za nama hned vyrazil na motorovem clunu, aby nam prikazal se vratit. V bazenu se muzeme rachat od 12 do 1 a od 5 do 6. Voda je v nem teplejsi nez vzduch, ani se clovek moc neosvezi a byva extra chlorovana, je takova slana a divna. Ale uz jsme si zvykli. Kdyz ho nebrani vyschle velmi prestarle zeny v koupaci cepicce a s neprijemnym vyrazem ve tvari, tak tam v nem hrajeme pool shot. Je tam basket kos.
Chteli nas angazovat v mistnim muzikalu Bye Bye, Birdie. Dostaly jsme prikaz zamest Performing Arts Center. Probihal tam konkurs a klucik jsi myslel, ze jdeme taky s kostaty v ruce... Pak do nas s Alzbetou hucel, ze urcite jsme dobre, umime tancit a zpivat a povidal nam obsah. Bude to o rockove hvezde, ktera jde na vojnu a ma pomer se svou sekretarkou. No akorat pro deti. Ale pry to bude funny romance. Pak nam zacal hrat sladaky, tak jsme radsi prchly. Vypadal zoufale. Dve Cesky si uz nabrnkly americkeho a madarskeho counselora. Uz maji i smajchlkabinet. Chteli jsme ho udelat z vedlejsi chatky hruzy a pronajimat ho za 5 dolacu, ale nasli si jiny. Jsou ale svym zvlastnim zpusobem ubohe. Jinak tady sekuritaci nahaneji kopulujici pary uprostred telocvicny nebo po lesich. Sekuritaci krouzi kolem v autech, nekde zastavi a vyckavaji... Vsechno jsou to ale znami. Pri nejakem poruseni lidem berou ID, ale zadne nasledky se z toho nevyvozuji. Je to tu docela svobodne. U chatky se kouri a normalne pije. Sice se s tim nikdo nevystavuje, ale ani se nijak extra neschovava. Zadne striktni prikazy. Zadne plavky v celku, predepsana obuv nebo odev. Jen pracovni triko v pracovnim procesu bychom meli mit. Ale taky se tu s vama nikdo moc nekamaradickuje, nikdo neni preochotny ci alespon ochotny.
Byla jsme na navsteve v bydlisti dalsiho staffu, a i kdyz bydli po jednom v pokoji s telkou [vetsinou nefunkcni] a telefonem, docela me to vylecilo ze zavisti. Maji pochybnou socialku na chodbe a pokoje stejne hnusne okrove, kobkove.
Kolem me ted je nekolik holek z Izraele, ta hebrejstina je takova zvlastni. Takova chrchlava. Zeptaly se i na muj jazyk. Jinak je prijemny jejich sabat, kdy mame vanocku, polivku a kure. A jinak nejake neidentifikovatelne michanice. A v sobotu lazy breakfast, kdy se ji cely den...
Tak uz to balim. Mame za sebou tretinu, pulka se kvapem blizi. Uz se jen tesime na cestovani. Jeden budouci spolucestujici uz ma staty projete, takze to vypada, ze to bude beze zmatku. S presnym itinerarem.
Letenky snad mame koupene. Byl to vykon. Kdyz clovek neni obyvatel US, nebo jineho sprateleneho statu, tak ma nekdy problem to vsechno vyplnit, ale u tak treti spolecnosti jsme zacali trochu lhat. Snad uz to mame. Penize odesly, na mail zatim nic neprislo, ale u spolecnosti jsou e-tickets confirmed. Takze tak. See you! Ci spis read you!
Žádné komentáře:
Okomentovat