Pan domácí se nechal slyšet, že tu ložničku ani nechtěl dělat, ale já ho donutila. Mno, nemá byt pronajímat jako 2+1... Jsem dobrý stavební dozor. Měla jsem pod palcem dva Ukrajince neboli Igory neboli Pata a Mata. Základem úspěchu bylo odchytnout je při odchodu a ukázat jim, co je pod jejich rozlišovací schopností, nebo na co se prostě vykašlali. Jeden se v pokoji zazdil, když jsem kvačila na vlak. Stylem jejich práce totiž bylo měsíc na nic nesáhnout, naslibovat, Janička se vztekla, znenadání přikvačili, tam povrtali, tu naprášili a zas se po nich slehla zem.
Mezi řečí jsem si panu domácímu/architektu z Ořechovky postěžovala, že je v domě bugr, tak jednu sobotu ten postarší pán tahal v kybllíčku cihly, odřezky, skelnou vatu... Mno, trochu jsem se pak styděla, ale chodby jsou teď výstavní.
Ložnička asi působí trochu nemocničním dojmem, ale na zdi přibudou mapy. Hlavně že mám noční stolek a v noci si nemusím vybírat mezi smrtí z žízně nebo akrobacií nad spolunocležníkem. Na dvorku trochu hučí klimatizace ze Žabky a je tam hrob i s křížem, ale spokojenost velká. Takže jste srdečně zváni!
Žádné komentáře:
Okomentovat