V tom listopadovém parnu jsem poprvé byla v asi nejlepší zoo u nás. Yucatánský skleník, visutá lávka nad džunglí, průchozí voliéry... to poslední se nám trochu vymstilo. Já, která s hrůzou prchá i před andulkou, jsem byla přímou účastnicí náletu supa na naše hlavy. Vrhla jsem se k zemi a radši se nedívala nad sebe. Sup si sedl na zábradlí a my jsme zůstali "odříznutí", ale za chvíli si to rozmyslel a odletěl za svými mršinami. Sloni si náležitě užívali bahenní lázeň, klouzali se, povykovali a třeba opice si nás bohudík nevšímaly. Prý když jim dítě nechtělo dát jablko, tak si vzali celé dítě, ha.
Žádné komentáře:
Okomentovat