sobota 17. října 2009

Pozitivní motivace

Tak už více než měsíc dlím se třemi chlapy (tedy především s těmi dvěmi od vedle) a nevědomky jsem na ně aplikovala metodu pozitivní motivace. S vědomím (já bláhová), že se tam dlouho neohřeju, je nijak nepéruju a radši všechny domácí práce vykonávám sama. Tak jsem po pár dnech nepřítomnosti dorazila, hned se pustila do šůrování, umyla letité nádobí atd.. Následně se Antonín pustil do vaření a měl ze mě takovou hrůzu, že po ukončení své činnosti vycídil kuchyň ještě víc a to není schopen kolikrát ani nádobí umýt.

A co se týče topení, v kuchyni nejde radiátor vypnout a pořádně hicuje, neboť někdo ulomil to heblo a v našem pokoji zas netopí vůbec. Asi jsem byla jediná, koho to iritovalo, ale nespokojeným mručením a působením na správnou lakomou notu jsem dosáhla toho, že se Tonda zamyslel a jednoduše vzal heblo z jiného radiátoru a ten kuchyňský zavřel. Jak prosté! Teď ještě ten náš pokojový, ale Vašek se kutilsky vybije doma a já tam přimrznu, pokud to nevyřeším sama.

V rámci udržování dobrých vztahů jsem nového spolubydlícího pozvala na weino hned první den, ale tím naše kamarádíčkování skončilo, ti dva se proti mně mírně spolčili a ukončili jsme to tím, že já mám blbé kecy a oni blbě čučí. A i když se Tonda měl dávno odstěhovat, což hned tak nebude a mně namluvil, že je tříměsíční výpovědní lhůta (už jsme mohli být všichni fuč), stále tam pobývá a s Markem se mu tam asi líbí víc než s tou jeho, kterou jednoduše odsunul jinam. Tím pádem se mě může se závistí v hlase ptát, do kdy jsem spala a kdy začnu něco dělat, neboť by se prý chtěl v příštím životě narodit jako Vašek nebo já. A já schválně odvětím, že minimálně do 10 a slovo škola nebo práce neznám a jemu v podobné "kariéře" nikdo nebrání.

Mariánkám přezdívám Bronx, při cestě domů se pohybuju přískoky a v průchodu špicluju uši, abych odhadla, co mě v té tmě může tak čekat. Byla jsem pevně rozhodnuta vymalovat pokoj, ale najednou se ve mě něco vzpříčilo, že já tam prostě nezůstanu, tudíž není proč investovat. Do svých rukou proces stěhování nevezmu, neboť nechci způsobovat nějaké rozpory, takže ještě nějakou dobu se zvukem televize od sousedů nebo s plížením se průchozím pokojem vydržím.

Žádné komentáře: