Ve věci diplomky je dokonáno. Odevzdáno hodinu před deadlinem. Tudíž chybět mi pár hodin, nevím nevím, jak bych vkleče prosila sekretářku o posunutí termínu. Ve čtvrtek jsem šla spát po 1 a vstávala v 5... Ty konečné úpravy přímo nesnáším a při tisku mi to Vašek ještě překopal. Nevíte někdo o nějaké rozumné normě, jak mít všechno v cajku? Poslední hádky o tečku za názvem kapitoly, citováním nebo použitým písmem mě v závěru dostaly. Výsledek není žádný skvost a při každém letmém pohledu do něj najdu nějakou chybu, ale prostě to mám úroveň neúroveň (podle vedoucího to projde, ha). Jako oponenta budu mít pravděpodobně Bohdalici rýpavou nejvíce ohledně formální úpravy, ale obhajoby a státnice jsou "až" na konci srpna.
Takže mám měsíc jakž takž leháro. Dneškem naši odjeli na dovolenou, takže při dostatečné chuti a většími pocitu osamocení něco zorganizuju... Přes týden musíme ještě vykutit mapový server, abyste ty naše slavné výtvory mohli obdivovat kdykoliv. Druhý týden se rýsují Tatry, od 19. Provence, a pak zas zupání. Myšlenka na státnice ve mně způsobuje lehké chvění, ale o tomhle tématu nechci měsíc slyšet! A ani o té velké černé díře poté...
V bytě mám bugr jak v tanku, takže nejbližší úkoly jsou jasné. Rodiče mě zaúkolovali prací na našem kolchozu, takže i když jsem si představovala nekonečné leháro, tak spíše budu mít ruce na zem z toho nekonečného zalívání a sběru plodin a slepice už určitě proti mně formují armádu...
Předešlé týdny jsem jsem byla tak protivná, že jsem srovnala i hlučné sousedy, na chatě jsem měla hysterické výstupy, když mě zas posté zradila technika, která by nám asi měla ulehčovat život, jen se to k ní asi zatím nedoneslo, ale přece jen jsem se jakžtakž držela a moc na rozdíl o některých jedinců nekrizovatěla. Vzpomínala jsem na minulý rok tento dobou, kdy jsme dleli v americko-židovském mikrosvětě, který ale ovlivňovali hlavně Evropané a moc se mi stýská hlavně po NY. Vyslechla jsem si dokonce i vyznání lásky, když se mi spolužák z gymplu svěřil, že ani po dvou letech nenapsal bakalářskou práci a já odvětila, že přece když nemá chuť, tak se nebude nutit... každého věc.
Po obědě dneska dojede Tomáš s famílií, takže snad zaplaší ten pocit samoty, co mě postihl hned hodinu po odjezdu našich, i když jsem pořád nahoře jak kůl v plotě, a ani mi to nevadí, teď mám nějak chuť po společnosti. Takže přijímám případné návštěvy s otevřenou náručí... Na nějaké té akci se ještě domluvíme...
Svět je teď nějaký jasnější a barevnější... a bazén volá a kdybych se dlouho neozvala, tak se běžte kouknout do kurníku, jestli tam neleží má ohlodaná mrtvola....
Vaše Jani prodchnutá těžko definovatelným nadšením
6 komentářů:
Vivat Náhodná to přítomnosti organismu! Zasílám převeliké třasy rukou až z daleké to stvoěžaté Prahy. Jak šikovný jest tento organismus, který se jednoho dne vyklubal na svět a otevřel naň své kritické očko. Však nemusím psáti více, kdo zná jej, jistě souhlasně přikyvuje, kdo nezná, ten záhy pozná.
Až zamíří mé krůčky k domu č. 105, zajisté Vás poslové včas budou informovati. Tento víkend to však nebude, neb mě čeká služební cesta do Němec.
Tvá sestřenice Tera Schustkov von Porub
No to je odvaha veřejně napsat, že přijímáš návštěvy s otevřenou náručí, kdo ví, kdo všecho to čte a kdo se dostaví :D
Teď už se ví, kdo se dostavil či nedostavil, tedy prohloupil...
tak já se stavím! dlouho předlouho jsme nebyly v kontaktu!!! nějak si teď každý hleděl svého - myslím učení - a něměl čas. a teď zase všichni jedou do čudu. jo a taky se mi stýská po NY a celkově po USA. prázdniny v pze jsou horor, ještěže existují víkendy, kdy se dá vypadnout. přemýšlím o EVS - ty taky, že? uvidíme, ale chce to vypadnout!!! jinak se těším, že se snad někdy shledáme, ať už u mě v pze/v lipové nebo u vás!!! pa, alžb.
Congratulation, Jani!!! Obdivuji a neskutecne zavidim. Jestli ja tu skolu dodelam, bude to bozi zazrak. Tak hlavne uzij break! P.S.: A cerna dira je presne to, co vidim ja, az odsud za tri tydny definitivne odjedem!:-(((
Haha, posledni komentar napsala nepozorna ghat!
Okomentovat