Profesorka byla mírně drsná, ale praktické souvislosti nám na přednáškách či cvičeních předávala ve velmi omezené míře, a pak se diví, že máme mezery... Ale neváhala jsem jí po zkoušce říct, že je to docela složité a ona nám to neulehčuje. Tvářila se zkroušeně.
Tak už jsme doma zas osamocení. Mamině se stýská po malém kulatém - jejím siamském dvojčeti Radce (chuděrka, jak podobná mně) a zbytek osazenstva si užívá klidu. Bobo většinou přijala po počátečním mírném rozhořčení mé přípomínky a já si spíš po dobu jejich pobytu cpala do hlavy Dálkový průzkum Země. Vítek mi prý vzkazuje, že mě má rád, a že mám za nimi brzy přijet. Z jeho hlavy to asi nebude, haha. But sorry, I´m busy right now. Bobo mi předala nové plavečky, které jen koupila se zbožným přáním, aby se tam její ňadra vešla a mně jsou tak akurát. Tak to si dokážete představit ty mini... ha. Ale aspoň nemusím shánět do Provence, stejně si v moři smočím jen palec, jak se znám. Jestli mým ostřížím zrakem zřím nějakou rybku či jiné podezřelé projevy života...
Seděli jsme s Vítkem u bazénu a on sítkem nejprve hmyz zachraňoval, poté si ho klasifikoval na užitečný a otravný a druhou skupinu letící nad hladinou pro změnu topil. V rámci výchovného působení a i z důvodu, že se mi příčí zabít i komára, jsem se mu jala vysvětlovat, že i když ho může včela nebo komár píchnout, tak nejsou na světě zbyteční a jejich existence má nějaký smysl (vzkažte to třeba mouše tse-tse). Ač jsem ve věci náboženství na volné noze, málem jsem zabředla až k Bohu... Když jsem se nad tím zamyslela, tak všichni tvorové mají nějaký smysl, kromě jednoho... člověka. Jak jsem někde četla, volně citováno: Problémem světa je člověk, největším problémem člověka je on sám.
Dlouho jsem v knihovně čekala, až kniha Parfém: Příběh vraha (P. Süskind) bude k dispozici. Filmem jsem byla unešená. A zrovna v době, která četbě nepřeje, jsem si na to náhodou vzpomněla a kniha byla jako zázrakem volná. Zhtla jsem ji za jeden den a nebudu se zde na nad ní zamýšlet a unavovat vás, ale jen bych z ní něco citovala. A začala jsem po ní intenzivnějí vnímat pachy a vůně. Takže jen přibližně: "od narození ke smrti oklikou přes život" a přesně
"Vypadá na tři nebo čtyři roky; jako tihle nedokonalí, nepochopitelní, umínění, drobní tvorové, než se stanou lidmi, a kteří údajně nevinní myslí jenom na sebe, kteří si chtějí všechno na světě despoticky podřizovat a asi by to také udělali, kdyby jim nikdo v jejich velikášství nebránil a kdyby je ponenáhlu nejpřísnějšími výchovnými opatřeními neukázňoval a nevytvářel tak postupně dospělého člověka, který se dokáže ovládat."
A už dlouhou dobu mi nechutná maso. Ne že bych se se znechucením odvracela s myšlenkou na nehumánní zacházení se zvířaty, nebo že bych si počítala statistiky, že 2 ha půdy uživí jednoho masožravce, ale vegetariánů 14. Ne že by se ze mně stal altruista. To všechno a další věci to posilují, ale v základu mi prostě jednou za týden bohatě stačí. Bohužel někteří lidé skoro neznají jinou pochutinu... A budu nucena více rozšířit své kuchařské schopnosti bezmasým směrem.
No už vidím ty comments... Vyvarujte se prosím anonymních příspěvků a berte mě takovou, jaká jsem... k dokonalosti míle daleko
A když už jsme zmínili tu mouchu tse-tse, věděli jste, že produkuje jen jediné vajíčko a sama se stará, aby přežilo. Vajíčko nikam neklade, ale zadržuje ho ve svém těle, kde probíhá jeho další vývoj. V těle matky se pak z vajíčka vylíhne beznohá larva, která se stejně jako u lidí embryo dále vyvíjí v děloze. Dýchá dvěma černými laloky, jenž vystupují z porodních cest matky.
Až když je larva dostatečně vyvinutá, následuje porod.
To je síla... Může to někdo ověřit? Jani neználek.
A foto pro osvěžení... když jste se prokousali až sem... extra bonus krátké životnosti (dokud si někdo nepostěžuje..)

6 komentářů:
jojo, s tou tse-tse je to vazne tak. To jsme prosim brali na mikre, alespon k necemu je to studium dobre. Z ekologickeho hlediska je to cire blaznovstvi rodit jen jednoho potomka, lidi se toho samozrejme snazi vyuzit a planujou si velkolepe, ze jednoho krasneho dne udelaji zatah na vsechny tehotne samicky a bude po problemu. Jinak maso...hm, jakoze ja nad tim nepremyslim vubec, je maso, jim maso, neni maso, nijak mi nechybi. Zato mivam abstaky po zelenine a jogurtech, o cokolade nemluve... EE
většinu výše uvedených zážitků už sem si sice jednou vyslechla, ale nevadí...někdy však strnu úžasem nad jančinými popisnými schopnostmi a skoro rozhovorem sama se sebou, obdivuji. K přelidnění domu už sem se vyjadřovala:-)ale celkem by mně zajímalo o čem je pořádně ta knížka, když o ní pořád tak básníš...sem zvědavá, co napíšeš o nadcházející chatě...snad jsem tím zbylým čtenářům něco moc dopředu neprozradila:-)jinak souhlas s oddychem nad úspěšně zvládnutými zkouškami...já taky zastavila myšlenku na tom, že po těchhle chodbách už se moc často asi neprojdu...sakryš nějak to uteklo a to se mi vůbec nelíbí...a já se dobrovolně přiznávám, že jsem malý vrah malých otravných hmyzích potvůrek, snad tím neubližuju světu...:-(kač
...už jako malý jsem trhal mouchám nožičky a křidýlka a někdy je i griloval a stříkal biolitem
a komárům, těm promiskuitním bestiím, co píchají s kdekým jsem vyhlásil válku
po ulicích chodí masa, na které by se dalo myslet dnem i nocí.... :D
Nekdy je zivot pekny maso
Fantomas
zajimalo by me, jestli muzou mit ty mouchy tse-tse i dvojcata, nebo trojcata, jako lidi.T.M.
Okomentovat